Přehled doporučení v prevenci a léčbě bércových vředů

Cvičení

Ukázalo se, že cvičení mírní negativní účinky spojené s poruchou funkce lýtkových svalů. Cvičení pomáhá zlepšit hemodynamiku ve svalech a může tak pomoci v prevenci recidiv vředů. Větší činnost svalů a větší množství svalové hmoty se také podílí na zlepšeném vyprazdňování žil.

Výživa

Řada studií prokázala, že pacienti s bércovými vředy častěji trpí nadváhou či obezitou. Nutriční nedostatky (například nedostatek bílkovin, vitaminů A a C nebo zinku) vedou k opožděnému hojení. Vzhledem k tomu, že pacienti s nadváhou bývají častěji méně mobilní, je v tomto případě žádoucí úbytek na váze. Nehybnost totiž zhoršuje funkci svalové pumpy a tím podporuje vznik žilní insuficience.

Kompresní bandáže

V dřívějších studiích se zjistilo, že bércové vředy se hojí rychleji s použitím kompresních bandáží, přičemž elastická obinadla jsou účinnější než použití jednoduchého neelastického obvazu. Každá komprese je lepší než žádná. Po vyléčení rány je vhodné celoživotní používání kompresních punčoch, aby se minimalizovala případná recidiva.

Manuální lymfodrenáž

Bylo prokázáno, že manuální lymfodrenáž s komplexním přístupem fyzioterapeuta (péče o pokožku, lymfodrenáže, cvičení, bandáže) významně redukuje otok končetiny a s ním spojenou bolest. Lymfodrenáž posiluje průtok krve žilami, čímž brání rozvoji otoku. Péči o pokožku představuje mimo jiné čištění a vlhčení rány vhodnými roztoky (například Microdacyn).

Cévní chirurgie

Možnosti cévní chirurgie z hlediska korekce funkce žil se v posledním desetiletí rozšířily, řada metod přináší pokročilé postupy v prevenci bércových vředů. Jejich přínosem je, že snižují dlouhodobou nemocnost pacientů. Jedná se například o endoskopickou subfasciální resekci perforátorů nebo skleroterapii. Právě skleroterapie se zdá být slibná v léčbě bércových vředů a využívá se stále častěji, přesto je potřeba většího množství důkazů na podporu jejího použití.

Kožní náhrada

V posledních deseti letech přibylo také novinek v oblasti transplantační léčby. Nejpádnějším důkazem pro podporu použití biotransplantátů v terapii bércových vředů je bioinženýrský výrobek − dvojvrstvá kůže (Apligraf, Organogenesis Inc.). Proběhnuvší studie zjistila, že chronické rány se lépe vyléčí při použití této kožní náhrady než samotnou kompresní bandáží. Na podporu jiných forem kožních náhrad není k dispozici dostatek důkazů.

Biofyzikální intervence

Biofyzikální zásahy využívají k léčbě ran energii elektromagnetického a akustického spektra. Ukázalo se, že jak vysoké (≥ 1 MHz), tak nízké (< 1 MHz) frekvence ultrazvuku stimulují hojení bércových vředů. Důkazy také podporují užití elektrické stimulace, která během 4 týdnů vedla ke zmenšení povrchové rány. Jiné studie naznačily pozitivní vliv fototerapie, kdy léčba infračervenými i světelnými paprsky vedla ke zlepšení hojení a snížení bolesti.

Závěr

Komplexní péče o pacienty s chronickou žilní insuficiencí a z ní plynoucími komplikacemi (bércovými vředy) vyžaduje mezioborovou spolupráci. Komplexní přístup zahrnuje cvičení, výživu, kompresní bandáže, manuální lymfatickou masáž, možnosti cévní chirurgie, náhrady kůže a další intervence.

(ave)

Zdroj: White-Chu E. F., Conner-Kerr T. Overview of guidelines for the prevention and treatment of venous leg ulcers: a US perspective. J Multidiscip Healthc 2014; 7: 111–117, doi: 10.2147/JMDH.S38616.