Syndrom polycystických ovarií – diagnostika a léčba

Definice PCOS vychází z Rotterdamských kritérií z roku 2003. Dle Endocrine Society jsou kritéria pro diagnózu naplněna, pokud se u pacientky objeví dva ze tří hlavních znaků:

• hyperandrogenisumus (klinické příznaky nadbytku androgenů) nebo hyperandrogenémie (laboratorní známky nadbytku androgenů),
• oligo- či anovulace,
• sonografický nález polycystických vaječníků.

Ženy trpící PCOS jsou často obézní. Mezi další příznaky patří poruchy menstruace, neplodnost, hirsutismus a akné. Často je syndrom provázen poruchami, jako jsou dyslipidémie, inzulinorezistence a hyperinzulinémie, porucha glukózové tolerance, diabetes mellitus 2. typu a metabolický syndrom.

Diferenciální diagnostika

Při podezření na PCOS je nutné u pacientky vyloučit jiné stavy, které by mohly tento syndrom připomínat, jako jsou např.:

• nádory nadledvin a vaječníků,
• dysfunkce štítné žlázy,
• kongenitální adrenální hyperplazie,
• hyperprolaktinémie,
• akromegalie,
• Cushingův syndrom.

Terapie PCOS

Jako první by v léčbě PCOS měla na řadu přijít režimová opatření, tedy dieta, pravidelný pohyb a regulace tělesné hmotnosti.

Farmakologická léčba je individuální a vždy se odvíjí od konkrétních obtíží dané pacientky. Akné, hirsutismus a nepravidelná menstruace se řeší pomocí kombinované hormonální antikoncepce, kdy přednost mají přípravky s progestinem s nízkou reziduální androgenní aktivitou nebo s antiandrogenními účinky (cyproteron-acetát). První volbou při léčbě neplodnosti bývá klomifen-citrát. Pro pacientky trpící diabetem mellitem 2. typu je vhodnou léčbou metformin.

V případě potřeby je možné léčbu hirsutismu ještě doplnit o spironolakton nebo lokálně aplikovaný eflornitin. Naopak od léčby metabolických komplikací pomocí thiazolidindionů se upouští.

Chirurgická léčba PCOS se soustředí především na obnovení ovulace.

(mak)

Zdroj: Lucidi R. S. Polycystic ovarian syndrome. Medscape, Drugs & Diseases, update 2015 Nov 15.
Dostupné na: http://emedicine.medscape.com/article/256806-overview