Vývoj bakteriální mikroflóry se u pacientů s ulcerózní kolitidou po transplantaci stolice liší
Transplantace stolice je nová metoda, která se využívá v léčbě klostridiové kolitidy. Zkouší se ale i její využití v léčbě ulcerózní kolitidy. Vývoj dárcovské mikroflóry ve střevě příjemce je ale u jednotlivých pacientů značně rozdílný.
Transplantace stolice (fecal microbiota transplantation – FMT) od zdravých dárců, která již nyní představuje terapeutickou alternativu v léčbě klostridiové kolitidy, je zvažována i v léčbě jiných onemocnění – nespecifických střevních zánětů, dráždivého tračníku a metabolického syndromu. Předpokládá se, že léčebný efekt FMT je zprostředkován kolonizací střeva pacienta mikroflórou zdravého dárce, nicméně údaje o složení a vývoji mikroflóry po FMT chybějí.
Pět pacientů s mírnou až těžce aktivní ulcerózní kolitidou (Mayo skóre ≥ 6) refrakterní na standardní terapii dostalo FMT prostřednictvím nasojejunální sondy a nálevu. Kromě klinického zhodnocení aktivity a sledování nežádoucích účinků byl v pravidelných intervalech během následných 12 týdnů sledován i vývoj bakteriální mikroflóry pomocí pyrosekvenace 16S rRNA.
FMT způsobila horečku a přechodné zvýšení CRP. Dárcovská mikroflóra osídlila střevní sliznici příjemců, ale účinnost kolonizace a stabilita nové mikroflóry se mezi příjemci značně lišila. Pozitivní klinická odpověď byla po 12 týdnech zaznamenána u jednoho pacienta, u kterého došlo ke kolonizaci střeva druhy Faecalibacterium prausnitzii, Rosebura faecis a Bacteroides ovatus. U ostatních pacientů byla tíže onemocnění podle Mayo skóre spojena s přemnožením Enterobacteriaceae a naopak nedostatečným zastoupením Lachnospiraceae.
Tato studie zdůrazňuje vliv znalosti vývoje bakteriální mikroflóry na pochopení účinnosti FMT a nabízí potenciální užitečné diagnostické indikátory k monitoraci úspěšnosti FMT v léčbě ulcerózní kolitidy.
(epa)
Zdroj: Angelberger S., et al. Temporal bacterial community dynamics vary among ulcerative colitis patients after fecal microbiota transplantation. Am J Gastroenterol. 2013 Oct; 108 (10): 1620–30; doi: 10.1038/ajg.2013.257
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.