Účinnost statinů v léčbě pokročilejšího aterosklerotického onemocnění
Prospektivní studie amerických a maďarských autorů ukazuje, že by na základě vyšetření zánětlivé aktivity v arteriální stěně bylo možné identifikovat pacienty, pro něž by léčba statiny znamenala největší přínos. Znovu se také potvrdilo, že atorvastatin má významný terapeutický efekt především na pokročilé aterosklerotické pláty.
Cíle studie
Klinická studie ověřovala možný vyšší protizánětlivý účinek statinů na koronární neobstruktivní aterosklerotické pláty, které obsahovaly vysoce rizikové morfologické složky (HRM). Přítomnost těchto plátů signalizuje zvýšené riziko nežádoucích kardiovaskulárních příhod. Cílem studie bylo prozkoumat vztahy mezi morfologií plátu, zánětem postižených cév, přítomností prozánětlivých biomarkerů v séru (C-reaktivní protein [CRP] a matrixová metaloproteináza 3 [MMP-3]) a účinkem atorvastatinu. Tyto vztahy byly již popsány u karotid, v této studii se však pozorování poprvé rozšířilo také na koronární cévy. Dalším cílem bylo ověřit, zda existuje vztah mezi záněty koronárních a extrakoronárních cév (aorta, karotidy).
Metodika
Do multicentrické dvojitě zaslepené studie bylo zařazeno 55 osob s vysokým nebo středním rizikem aterosklerózy. Tito jedinci podstoupili na začátku studie a po 12 týdnech léčby atorvastatinem vyšetření pomocí 18F-fluorodeoxyglukózové pozitronové emisní tomografie / výpočetní tomografie (18FDG-PET/CT) ke zhodnocení míry arteriálního zánětu v levé hlavní koronární tepně (LMCA). Výsledky byly vyjadřovány jako poměr vychytávání FDG k výchozí hodnotě na počátku studie. Morfologie plaku a přítomnost HRM v LMCA a karotidách byla pozorována pomocí CT angiografie.
Výsledky
Arteriální zánět byl pokročilejší u LMCA segmentů s HRM než u segmentů bez HRM (1,95 ± 0,43 vs. 1,67 ± 0,32; p = 0,043). 12týdenní léčba atorvastatinem snížila tento poměr výrazněji u segmentů s HRM (−0,18 [−0,35 až −0,004] vs. 0,09 [−0,06 až 0,26]; p = 0,02). CRP byl na začátku studie významně vyšší u pacientů s HRM než bez HRM. Mezi koncentrací CRP a zánětem v LMCA nebyla zjištěna souvislost, avšak byla zjištěna korelace mezi sérovou MMP-3 a zánětem v LMCA.
Pacienti s pokročilým extrakoronárním arteriálním zánětem měli také pokročilý koronární zánět. Dále u nich byla vyšší pravděpodobnost výskytu HRM plátů. Vztah mezi morfologií plátů a účinkem statinů byl pozorovatelný jak v koronárním, tak i v extrakoronárním oběhu.
Závěr
Studie prokázala vysoký protizánětlivý účinek statinů na morfologicky pokročilejší aterosklerotické pláty s HRM. Je tedy možné, že statiny mají významnější přínos pro pacienty s pokročilejší aterosklerózou. Kromě toho bylo zjištěno, že údaje získané pozorováním velkých tepen (které jsou mnohem přístupnější zobrazovacím metodám) mohou poskytnout důležité poznatky i o koronárním aterosklerotickém prostředí, kde dochází k aterotrombotickým příhodám.
(lkt)
Zdroj: Singh P., Emami H., Subramanian S. et al. Coronary plaque morphology and the anti-inflammatory impact of atorvastatin: a multicenter 18F-fluorodeoxyglucose positron emission tomographic/computed tomographic study. Circ Cardiovasc Imaging 2016 Dec 9 (12), pii: e004195, doi: 10.1161/CIRCIMAGING.115.004195.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.