Profil pacientů užívajících kombinaci azelastinu a flutikasonu v nosním spreji

Autoři studie publikované v BMJ Open v roce 2017 se pokusili nalézt některé společné znaky těch pacientů, kterým je předepisován nosní sprej s kombinací azelastinu a flutikasonu.

Metodika studie

Jedná se o multicentrickou neintervenční studii. Vychází z údajů pacientů s alergickou rýmou, kterým byl kombinovaný nosní sprej předepsán mezi říjnem 2013 a květnem 2014 v běžných ORL, alergologických a imunologických ordinacích ve Spojeném království. Každý lékař mohl do studie zařadit nejvíce 20 pacientů starších 11 let. Sledována byla zejména následující data:

• pohlaví a věk pacienta;
• délka anamnézy alergické rýmy, předchozí návštěvy lékaře a předchozí antialergická medikace;
• typ alergické rýmy:
• sezónní (SAR) – pacienti s dokumentovanou přecitlivělostí pouze na pyl,
• celoroční = pereniální (PAR) – pacienti s přecitlivělostí na jiný alergen než pyl (prach, srst zvířat aj.),
• SAR + PAR – pacienti s přecitlivělostí na pyl i jiný alergen,
• přecitlivělost na neznámou noxu – pacienti s typickými příznaky alergické rýmy, ale bez identifikace specifického alergenu;
• tíže nemoci – alergická rýma byla hodnocena jako středně těžká až těžká při splnění alespoň jednoho z kritérií:
• obtěžující symptomy,
• zhoršení spánku,
• narušení běžných denních aktivit/zábavy/sportu,
• narušení školní výuky/práce;
• dominující příznak:
• zhoršená nosní průchodnost při otoku sliznice,
• rinorea,
• kýchání,
• svědění nosní sliznice;
• přítomnost oční symptomatologie.

Výsledky

Hodnocena byla data získaná od 193 pacientů. Mírnou převahu tvořily ženy (55,4 %), průměrný věk pacientů činil 37,6 roku, přičemž většina pacientů byla ve věku 18–65 let. Jednalo se především o pacienty se sezónní alergickou rýmou samotnou (10,4 %) nebo kombinovanou s PAR (35,2 %), nicméně u podstatné části pacientů nebyl alergen identifikován (35,8 %). Průměrná doba trvání rýmy činila 8,5 roku, přičemž téměř dvě třetiny (62,7 %) pacientů navštívily v aktuálním kalendářním roce již alespoň jednou specialistu; 23,8 % pacientů absolvovalo 3 a více návštěv.

V anamnéze dominovaly obtěžující příznaky (78,2 %) – z nich především zhoršená nosní průchodnost (54,4 %), dále narušení spánku (64,8 %) a běžných denních aktivit (56,5 %). Relativně časté byly i oční příznaky (68,4 %).

Do ordinace lékaře přivedly pacienty nejčastěji „akutní symptomy alergické rýmy“ (73,6 %). Hlavním důvodem pro preskripci kombinovaného nosního spreje s azelastinem a flutikasonem je pak „nedostatečná účinnost jiné léčby v minulosti“ (78,8 %). Široká škála předchozí léčby zahrnovala především intranazální kortikosteroid (83,9 %) a perorální antihistaminikum (66,3 %), přičemž většina pacientů (79,3 %) užívala dva a více léků.

Závěr

Nosní sprej s kombinací azelastinu a flutikasonu má své místo u pacientů, kteří opakovaně navštěvují lékaře pro nedostatečný efekt různé protialergické léčby. Jedná se o nemocné v širokém věkovém rozmezí, se sezónní i celoroční alergickou rýmou, s variabilní symptomatologií. Podle uvedených charakteristik nelze pacienty jednoznačně specifikovat. Tato skutečnost dokumentuje, jak široká a různorodá je skupina pacientů, u kterých je indikace nosního spreje s azelastinem a flutikasonem vhodná.

(thr)

Zdroj: Scadding G., Price D., El-Shanawany T. et al. Multicentre, non-interventional study to assess the profile of patients with uncontrolled rhinitis prescribed a novel formulation of azelastine hydrochloride and fluticasone propionate in a single spray in routine clinical practice in the UK. BMJ Open 2017; 7 (4): e014777, doi: 10.1136/bmjopen-2016-014777.