Lokální antihistaminikum azelastin a jeho vliv na sinonazální mikroflóru

Antihistaminika v léčbě alergické rýmy

Antihistaminika patří mezi léky první volby v léčbě alergií. Pokud se jedná o alergickou rýmu, tedy o jedno z nejčastějších alergických onemocnění, pak se jako výhodné jeví intranazální podání, ať už v monoterapii, nebo v kombinaci s jinými účinnými látkami, např. s kortikosteroidem. Aplikací účinné látky přímo na místo alergického zánětu je dosaženo výborného efektu při malé biologické dostupnosti, tím pádem jsou minimalizovány systémové nežádoucí účinky.

Antihistaminika ovlivňují alergickou reakci nejen interakcí s histaminem, ale působí i na některé další mediátory zánětu, což se následně odrazí ve slizniční imunitě. Sekundárním (a nežádoucím) efektem by pak mohla být inhibice přirozené mikrobiální flóry osidlující sliznici nosních a paranazálních dutin. Na tento předtím přehlížený aspekt se zaměřuje prezentovaná studie tureckých autorů.

Metodika a průběh studie

Zařazeno bylo 25 dospělých pacientů s alespoň roční anamnézou alergické rýmy. Diagnóza alergie byla potvrzena kožním testem a podpořena rinoskopickým nálezem hypertrofie dolních nosních skořep. 

Stěry z nosní sliznice a z nosohltanu byly provedeny u všech pacientů v úvodu studie a po 1 měsíci léčby. Ta spočívala v aplikaci nosního spreje s azelastinem 2× denně do obou nosních dutin.

Kultivační nálezy

U 20 pacientů byl identifikován alespoň 1 bakteriální kmen na nosní sliznici, z toho u 17 pacientů normální mikroflóra (především methicilin-senzitivní stafylokoky, grampozitivní tyčky, alfa-hemolytické streptokoky aj.). U 9 pacientů byly identifikovány potenciálně patogenní kmeny (Staphylococcus aureus, Moraxella catarrhalis), u 6 pacientů tedy kombinace přirozené a potenciálně patogenní flóry.

Po léčbě došlo u 22 pacientů k určitým změnám v normální mikroflóře, ale patogenní bakterie byly nalezeny jen u 3 pacientů.

Také v nosohltanu dominují saprofytické bakterie (u 24 pacientů před léčbou, u všech 25 po léčbě), i když spektrum je poněkud odlišné. Před léčbou mělo 8 pacientů v nosohltanu některou z potenciálně patogenních bakterií, po léčbě jen 4 pacienti.

Při zhodnocení jednotlivých bakteriálních kmenů žádná změna před léčbou vs. po ní nedosahuje statistické významnosti.

Závěr

Přes poměrně malý počet pacientů výsledky studie naznačují, že lokálně aplikovaný azelastin významně neovlivňuje bakteriální kolonizaci nosní sliznice. Tento lék představuje bezpečnou léčbu alergické rýmy i z mikrobiologického hlediska.

(thr)

Zdroj: Aksoy F., Senturk E., Doğan R. et al. Effects of azelastine nasal spray on nasal and nasopharyngeal microflora. J Laryngol Otol 2016; 130 (1): 95–99, doi: 10.1017/S0022215115002959.