Probiotika zmírňují komplikace spojené s užíváním antibiotik
Antibiotika patří mezi zcela základní léčiva, bez kterých se moderní medicína neumí obejít. Jejich použití je bohužel spojeno s nežádoucími účinky, mezi které patří kromě toxicity a interakcí také vznik bakteriální rezistence a naopak omezení přirozené mikroflóry lidského střeva. Prevencí proti nežádoucím zásahům do bakteriálního biomu střeva je podávání probiotik. Odborná doporučení pro tento postup byla loni aktualizována, což popsal například článek z časopisu Pharmaceuticals.
Práce upozornila především na fakt, že mezi jednotlivými probiotickými přípravky existují značné rozdíly. Opřela se zejména o názory expertů na probiotika, kteří se pravidelně setkávají od roku 2005 v rámci workshopů konaných na půdě Harvardovy a Yaleovy univerzity. Zabývali se zejména použitím probiotik u nemocných s běžnými průjmy dětí i dospělých, průjmem spojeným s použitím antibiotik, nekrotizující enterokolitidou, idiopatickými střevními záněty, alergiemi a radiační enterokolitidou. Výstupem článku jsou doporučení pro postup u jednotlivých onemocnění.
Například u dětí s běžným průjmem poukazují na fakt, že probiotika pomáhají zajistit stabilní mikrobiální prostředí tlustého střeva, a jsou tak velmi účinná ve smyslu zkrácení průběhu akutní gastroenteritidy. Vědecká evidence podporuje především aplikaci kmenů Saccharomyces boulardii, Lactobacillus rhamnosus (LGG) a Lactobacillus reuteri. Také u dospělých se použití probiotik opírá o vědecká data. Například podle práce z roku 2007 uveřejněné v časopise British Medical Journal se ukázalo, že podávání kmenů Lactobacillus casei, Lactobacillus bulgaricus a Streptococcus thermophilus bylo spojeno se snížením incidence průjmů, a dokonce i s určitým omezením výskytu klostridiové kolitidy.
Tato práce zároveň ukázala potenciál probiotik pro snížení morbidity, ekonomických nákladů a mortality u nemocných nad 50 let. Současná dostupná literatura i odborná doporučení tak podporují rutinní použití probiotik u nemocných, kteří z jakéhokoliv důvodu užívají antibiotickou léčbu.
(ond)
Zdroje:
1. Floch M. H. Recommendations for probiotic use in humans – a 2014 update. Pharmaceuticals (Basel) 2014 Oct 10; 7 (10): 999–1007, doi: 10.3390/ph7100999.
2. Hickson M., D’Souza A. L., Muthu N. et al. Use of probiotic Lactobacillus preparation to prevent diarrhea associated with antibiotics: randomized double blind placebo controlled trial. BMJ 2007; 335: 80.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.