Mají se pacienti s primárními imunodeficiencemi obávat COVID-19 více než běžná populace?

Primární imunodeficience (PID) je vrozená dysfunkce (chybná nebo v určité oblasti zcela chybějící funkce) imunitního systému způsobená mutací, která vede k poruše tvorby proteinů zapojených do imunitních procesů. Závažnost onemocnění je dána tím, která část imunitního systému je poškozena. Riziko pro jedince s PID mimo jiné způsobuje očkování živými vakcínami.

PID a COVID-19

Asi každý si poškození imunity spojí se zvýšeným rizikem výskytu nemocí. Vědci se však shodují, že v případě nového koronaviru jde o poněkud zvláštní virus – například malé děti, které rovněž nemají plně vyvinutý imunitní systém, vesměs zvládají nákazu SARS-CoV-2 bez komplikací a s mírným průběhem. Dobrou zprávou také je, že mezinárodní odborné společnosti pro primární imunodeficience sledují „své“ pacienty a výskyt nového koronaviru u nich. Dosavadní nasbíraná data mluví o 15 pacientech s PID a COVID-19, přičemž pouze 1 ze 6 pacientů s protilátkovým deficitem má závažný průběh onemocnění.

Jsou všichni pacienti s imunodeficiencí ohroženi COVID-19?

U pacientů s PID je zásadní vědět, která část jejich imunitního systému je porušena. V případě virové infekce dochází k zapojení těchto složek:

• Den 0–5: lokální reakce (sliznice nosu) zpomalí množení viru (zejména interferony).
• Den 5–7: aktivace a množení obranných T lymfocytů, které produkují cytokiny (látky šířící informaci o infekci a podporující imunitní reakce, včetně horečky), a následně atakují virus.
• Den 7–9: produkce protilátek.

Podle toho, s jakým typem poruchy imunity se jedinec potýká, se liší i jeho zranitelnost:

• Pacienti s deficity protilátek: Nepředpokládá se zvýšené riziko oproti běžné populaci, pokud zároveň netrpí závažným plicním onemocněním;
• Pacienti s výrazným deficitem T lymfocytů: Doporučuje se používat všechny dostupné metody prevence onemocnění, protože T lymfocyty jsou klíčové pro likvidaci viru organismem.
• Pacienti s poruchami fagocytózy: Riziko v tomto případě nepředstavuje samotný virus (organismus by měl být schopný jej zlikvidovat srovnatelně jako u zdravého jedince), ale bakteriální superinfekce, která se může přidat na oslabené sliznice.

Perspektivy terapie a léky na PID v době pandemie

V souvislosti s pandemií COVID-19 se někdy pacienti s různými chronickými nemocemi obávají nedostatku konkrétních léčiv na trhu, což by mohlo narušit jejich stávající terapii. Nejistotu mohou pociťovat i jedinci s PID, kteří užívají imunoglobuliny, jež se získávají z krve zdravých dárců. Právě podávání kovalescentní plazmy patří mezi nadějné modality terapie COVID-19. Nicméně tato plazma pravděpodobně nebude získávána od stávajících dárců, nýbrž od pacientů, kteří již tuto nemoc prodělali. Z toho důvodu se neočekává, že by produkce terapeutik na COVID-19 narušila výrobu léčiv pro pacienty s PID. 

Perspektivy očkování

Dle zpráv z odborných zdrojů již bylo zahájeno testování vakcíny proti COVID-19 na zdravých dobrovolnících. Žádná z testovaných vakcín není živou virovou vakcínou, jde o kombinace podjednotek viru nebo jeho proteinových složek. Je však potřeba připomenout, že hodnocení bezpečnosti a účinnosti vakcín bude trvat relativně dlouho.

Základem prevence nákazy tak stále zůstává a dodržování zásad sociální izolace, zvýšené hygieny rukou, nošení respirátoru (chrání nositele před onemocněním) nebo roušky (chrání okolí).

(mir)

Zdroj: Immune Deficiency Foundation. COVID-19. Dostupné na: https://primaryimmune.org/coronavirus