Preparáty stimulující erytropoezu v léčbě anémie navozené chemoterapií v doporučeních ESMO
Podle současných doporučení Evropské společnosti pro klinickou onkologii (ESMO) převažuje přínos preparátů stimulujících erytropoezu (ESA) v léčbě anémie navozené chemoterapií (CIA) jejich rizika. ESA prokazatelně snižují potřebu transfuzí erytrocytů a zmírňují únavu i další příznaky anémie. Jsou spojené s nižším rizikem hluboké žilní trombózy než krevní transfuze. Při podávání u pacientů s chemoterapií a cílové hladině hemoglobinu (Hb) do 120 g/l nebylo doloženo zvýšené riziko progrese či recidivy maligního onemocnění ani zvýšená mortalita.
Indikace, dávkování, efektivita ESA
Kdy jsou ESA v léčbě CIA doporučeny?
Podávání ESA v léčbě CIA je podle doporučení ESMO třeba zvážit u pacientů s chemoterapií po úpravě deficitu železa a dalších možných příčin anémie (kromě onkologického onemocnění a jeho léčby). Léčba ESA je vhodná u pacientů se symptomatickou anémií, kteří podstupují chemoterapii nebo radiochemoterapii a mají hladinu Hb < 100 g/l, a dále u pacientů s asymptomatickou anémií léčených chemoterapií s hladinou Hb < 80 g/l. U onkologicky nemocných bez chemoterapie nejsou ESA doporučeny.
Jak má vypadat dávkování ESA u pacientů s CIA?
Cílovou hodnotou Hb při podávání ESA je stabilní hladina cca 120 g/l bez transfuzí erytrocytů. Dávkování ESA se řídí podle jednotlivých přípravků. Při nedostatečné odpovědi se nemá zvyšovat dávka ESA ani měnit preparát. Jediným zástupcem ESA, jehož dávku je možné zvýšit při nedostatečné odpovědi na léčbu, je epoetin théta (pokud není zachycena funkční deficience železa), a to dokonce 2× vždy po 4 týdnech, až na 3násobek iniciální dávky.
Jaký mají ESA v léčbě CIA přínos?
ESA jsou třídou přípravků s největším množstvím důkazů o léčbě symptomatické CIA. Přínosem ESA v této indikaci je snížení potřeby transfuzí erytrocytů a zmírnění symptomů spojených s anémií včetně únavy. Jejich účinnost lze očekávat u 60 % léčených.
Je podávání ESA bezpečné?
Nebyl doložen nepříznivý vliv na mortalitu či progresi/recidivu maligního onemocnění
Na konci prvního desetiletí 21. století byla zpochybněna bezpečnost ESA poté, co metaanalýzy naznačily jejich možný nepříznivý vliv na mortalitu onkologických pacientů, zejména pokud hladina Hb přesáhla 120 g/l. Následně byla doporučena cílová hladina Hb při podávání ESA 100–120 g/l s tím, že by se neměla zvýšit o > 20 g/l během 4 týdnů. Cochraneovské review, jež hodnotilo výsledky u podskupin pacientů dle hladiny Hb, ukázalo, že mortalita pacientů s Hb < 100 g/l a 100–120 g/l nebyla při podávání ESA zvýšená. Data z velkých studií a metaanalýz provedených po zavedení nové cílové hladiny Hb nenaznačují nežádoucí efekty ESA z hlediska zvýšení rizika progrese maligního onemocnění ani zkrácení celkového přežití. V současné době tedy neexistuje jediný klinický důkaz, že by ESA podávané v léčbě CIA podle doporučených postupů podporovaly progresi či relaps maligního onemocnění.
Rozhodnutí FDA – přínos převažující nad riziky
Podle amerického Úřadu pro kontrolu léčiv a potravin (FDA) již není nutné pokračovat ve strategii hodnocení a snižování rizik ESA v léčbě pacientů s CIA s cílem prokázat převažující přínos nad riziky, jako je zkrácení celkového přežití, riziko progrese nádoru nebo recidiva onemocnění. To dokládá, že ESA jsou za stávajících indikačních podmínek a doporučení účinnou a bezpečnou terapeutickou možností u pacientů s CIA.
Nižší riziko žilní tromboembolie než u krevních transfuzí
Riziko žilní tromboembolické nemoci (VTE) je při podávání ESA zvýšené 1,5násobně. Nejvýznamnějšími rizikovými faktory jsou vysoký hematokrit, vyšší věk, dlouhodobá imobilizace, maligní onemocnění, velká operace, mnohočetné trauma, předchozí VTE, chronické srdeční selhání, karcinom pankreatu a imunomodulační léčba u mnohočetného myelomu. Německá studie případů a kontrol ovšem ukázala, že riziko VTE je u onkologických pacientů léčených ESA zvýšeno 1,3násobně, zatímco při podávání krevních transfuzí 2,3násobně. Riziko VTE při podávání ESA je navíc ještě nižší poté, co byla stanovena maximální cílová hladina Hb 120 g/l.
Pokud máte zájem o další informace k této problematice, navštivte webové stránky: www.onkoplo.cz
(zza)
Zdroje:
1. Aapro M., Beguin Y., Bokemeyer C. et al.; ESMO Guidelines Committee. Management of anaemia and iron deficiency in patients with cancer: ESMO Clinical Practice Guidelines. Ann Oncol 2018; 29 (Suppl. 4): iv96−iv110, doi: 10.1093/annonc/mdx758.
2. Douros A., Jobski K., Kollhorst B. et al. Risk of venous thromboembolism in cancer patients treated with epoetins or blood transfusions. Br J Clin Pharmacol 2016; 82 (3): 839−848, doi: 10.1111/bcp.13019.
3. SPC Eporatio. Dostupné na: www.ema.europa.eu/cs/documents/product-information/eporatio-epar-product-information_cs.pdf
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
