Bezpečnost riociguátu v léčbě tromboembolické plicní hypertenze v běžné praxi
V březnu 2021 byly publikovány konečné výsledky bezpečnosti riociguátu v léčbě tromboembolické plicní arteriální hypertenze v reálné praxi z mezinárodního registru EXPERT zahrnujícího i české pacienty. Bezpečnostní profil terapie odpovídal zjištěním z předchozích klinických studií.
Riociguát v léčbě CTEPH
Riociguát je prvním zástupcem rozpustných stimulátorů guanylátcyklázy, který má doporučení Evropské respirační společnosti a Evropské kardiologické společnosti pro léčbu pacientů s neoperabilní chronickou tromboembolickou plicní hypertenzí (CTEPH) nebo CTEPH perzistující/recidivující po operaci. Jeho účinnost a bezpečnost byla potvrzena v klinických studiích fáze III. Dalšími terapeutickými možnostmi u plicní arteriální hypertenze jsou analoga prostacyklinu, antagonisté endotelinových receptorů a inhibitory fosfodiesterázy typu 5. Léčiva z těchto skupin s výjimkou treprostinilu ovšem nejsou schválena pro CTEPH. Další terapeutickou alternativou je balónková angioplastika plicnice.
Registr EXPERT
Prospektivní neintervenční registr EXPERT (EXPosurE Registry RiociguaT) sloužil ke sledování dlouhodobé bezpečnosti riociguátu v běžné klinické praxi. Zapojili se do něj lékaři z 28 zemí. Kromě údajů o pacientech a jejich onemocnění zaznamenávali výskyt nežádoucích příhod a závažných nežádoucích příhod, a to při vstupu pacienta do studie a poté na pravidelných klinických kontrolách po 3–6 měsících. Pacienti byli sledováni nejméně 1 rok a nejvýše 4 roky po dobu léčby nebo do 30. dne po vysazení riociguátu. Z 969 zařazených osob studii dokončilo 86 %.
Analyzována byla data 956 pacientů, z nichž 56,2 % již riociguát dříve nejméně 3 měsíce užívalo, u ostatních byl nasazen nově. Jejich průměrný věk byl 66,3 ± 13,7 roku a 59,6 % tvořily ženy. Medián doby sledování činil 504 dní a medián délky léčby riociguátem 493,5 dne.
Bezpečnost riociguátu v běžné praxi
Během sledování se nežádoucí příhody objevily u 615 (64,3 %) pacientů, přičemž u 148 (15,5 %) podle zkoušejícího lékaře souvisely s léčbou. Závažné nežádoucí příhody byly zaznamenány u 365 (38,2 %) pacientů a souvislost s léčbou stanovena u 34 (3,6 %).
Nejčastější nežádoucí příhody zahrnovaly periferní edém/edém, dušnost, selhání pravé komory/pravého srdce, závratě a pneumonii. Ze závažných nežádoucích příhod šlo nejčastěji o selhání pravé komory/pravého srdce, pneumonii, dušnost a synkopu.
Léčba byla z důvodu nežádoucích účinků vysazena u 55 (5,8 %) pacientů a z důvodu závažných nežádoucích účinků u 38 (4,0 %). Krvácení, nejčastěji ve formě epistaxe nebo hemoptýzy, bylo hlášeno u 110 (11,5 %) pacientů a závažné krvácení u 57 (6,0 %). Podle zkoušejících lékařů však s léčbou souviselo jen u 0,9 %, resp. 0,4 % účastníků v registru.
Závěr
Registr pomohl sesbírat data o velké kohortě pacientů s CTEPH, kteří byli navíc sledováni dostatečně dlouhou dobu, aby bylo možné odhalit i méně běžné nežádoucí účinky s incidencí < 0,5 %. Analýza údajů ukázala, že u pacientů s CTEPH odpovídá dlouhodobá bezpečnost riociguátu výsledkům klinických studií. Při používání léčiva v běžné praxi nebyly zjištěny žádné nové bezpečnostní signály.
(zza)
Zdroj: Ghofrani H. A., Gomez Sanchez M. A., Humbert M. et al. Riociguat treatment in patients with chronic thromboembolic pulmonary hypertension: final safety data from the EXPERT registry. Respir Med 2021 Mar; 178: 106220, doi: 10.1016/j.rmed.2020.106220.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.