Obecné předpoklady správného provádění orální hygieny a její specifika v dětském věku

Základní předpoklady úspěšného domácího provádění orální hygieny

Aby pacient prováděl ústní hygienu správně, je nezbytným předpokladem, aby měl správné informace o tom, proč je vlastně dobré ji provádět a jaké prostředky k tomu může použít. Ve chvíli, kdy si je vědom důležitosti ústní hygieny, je zpravidla motivován k zájmu o ni − a z této motivace následně vychází „akce“ v podobě správného provádění orální hygieny.

Informace

Informace pacient může získávat z různých zdrojů (články v médiích, rady okolí, reklama a různá − často skrytá − reklamní sdělení v médiích…), což pro něj může být matoucí. V přemíře informací se tak může ztrácet a nakonec raději nedělat nic. Zde hraje velmi důležitou úlohu ošetřující zubní lékař, který jednak pacienta upozorní na jeho „slabá místa“ v provádění orální hygieny a dále by mu měl poskytnout relevantní informace ohledně provádění ústní hygieny, případně ho nasměrovat dále na odbornou dentální hygienu nebo parodontologické pracoviště, pokud je problém závažnější. Tato kontrola provádění hygieny, opakovaná edukace a motivace a úprava postupů dle aktuální situace by měla probíhat v pravidelných intervalech, například v rámci preventivních prohlídek.

Motivace

Motivace souvisí hlavně se správnými informacemi, důležité je však také zhodnocení výsledků a ocenění zlepšení. Neméně podstatný − zejména u menších dětí − je ovšem také vztah nejbližšího okolí k čištění zubů.

Akce

Akce obsahuje jak obecné postupy, tak pomůcky a postupy zvolené podle individuální situace pacienta, aby byl schopen je provádět a v rámci jeho možností byly výsledky co nejlepší.

Shrnutí

Ideální domácí péče o dutinu ústní by měla být ze strany pacienta dobrovolná a chtěná a dále pak monitorovaná lékařem spolu s předáváním odpovídajících instrukcí a jejich pravidelnou „úpravou“ dle aktuálního stavu.

Ústní hygiena v dětském věku

V tomto období hrají důležitou roli blízké dospělé osoby, zpravidla rodiče. Bez jejich informovanosti a motivovanosti to nepůjde.

Schopnosti dítěte se samozřejmě liší od batolat po školáky, a tomu je tedy třeba přizpůsobovat i provádění ústní hygieny. Obecně lze však říci, že základní předpoklady hygienického úspěchu pro dětský věk jsou následující:

• Vhodný (dětský) zubní kartáček s menší hlavičkou a měkkými štětinami.
• Vhodná technika – doporučuje se roll & sweep, která je nejprve prováděna rodiči, v pozdějším věku ji již dítě nacvičuje společně s rodiči (v této souvislosti je třeba myslet na nutnost kontroly a dočišťování zubů rodiči ještě i v nižším školním věku).
• Vhodná (dětská) zubní pasta – do 6 let věku jsou vhodné zubní pasty se sníženým obsahem fluoridů, od 6 let se nově doporučují „dospělácké“ zubní pasty, ale pouze v malém množství odpovídajícím zrnku rýže. Pasta by navíc do kartáčku měla být mírně vtlačena, aby nebyla setřena hned při prvním kontaktu se zuby; dítě pak má navíc tendenci tuto uvolněnou pastu spolknout a nedochází k její rovnoměrné distribuci po celou dobu čištění.
• Pravidelné a důsledné provádění ústní hygieny, kdy je čištění zubů stejně „neodmyslitelným“ denním návykem jako například převlečení se z/do pyžama.
• Výrazným motivačním prvkem je nápodoba chování dospělých − tedy pokud dítě vidí, že i ostatní členové rodiny si čistí zuby, stane se to pro něj mnohem přirozenější činností.

Poloha při čištění a jeho nácvik

U malých dětí je důležitá rovněž poloha, ve které se čištění zubů provádí. Pokud je čištění prováděno vleže, mělo by probíhat pouze po krátkou dobu a bez pasty. V této poloze je totiž dítě nuceno polykat napěněné sliny a případně i pastu, což mu jednak není příjemné a jednak to vytváří návyk polykání pasty u čištění, který pak může přetrvávat. Další možnosti jsou vsedě bokem na klíně dospělému, aby na sebe s dítětem viděli, nebo naopak na klíně tak, že oba společně koukají do zrcadla. Starší děti mohou sedět na židli nebo už stát.

Nácvik čištění zubů by měl probíhat tak, že dítě drží kartáček, zatímco rodič drží ruku dítěte s kartáčkem a vykonává čisticí pohyby, aby si je dítě mohlo motoricky zafixovat.

Rodič by měl být poučen o nutnosti čistit i prořezávající zuby a stoličky vzadu, na které se v době jejich erupce někdy zapomíná.

Závěr

Provádění ústní hygieny by se mělo stát nedílnou součástí hygienických návyků od útlého věku. Vždy je však důležité její provádění přizpůsobit věku a schopnostem dítěte a stejně tak důležité je vysvětlit mu její důležitost adekvátním a pro něj srozumitelným způsobem. To ovšem platí obecně pro všechny skupiny pacientů, kdy i „běžným“ dospělým je třeba podávat informace tak, aby je daný jedinec byl schopen a ochoten přijmout.

Více informací o provádění ústní hygieny v různých specifických situacích naleznete ve velmi přehledně a jasně zpracované přednášce MUDr. Ladislava Korábka, CSc., MBA, nazvané Speciální situace orální hygieny. Absolvování souvisejícího on-line kurzu je hodnoceno 2 kredity ČSK.

(norg)

Zdroj: Korábek L. Speciální situace orální hygieny. proLékaře.cz, 15. 11. 2021. Dostupné na: www.prolekare.cz/kreditovane-kurzy/specialni-situace-oralni-hygieny-128736/specialni-situace-oralni-hygieny