Význam suplementace hořčíku u pacientů s depresí a jeho deficitem
Recentní výzkum naznačuje roli hořčíku v patofyziologii některých neurologických onemocnění. Intenzivní zájem se v poslední době soustředil na jeho možnou roli v rozvoji deprese, která by mohla být podmíněná například vlivem hořečnatých kationtů na N-methyl-D-aspartátové ionotropní receptory (NDMA). Výsledky klinické studie naznačují, že denní suplementace hořčíku po dobu 8 týdnů vedla u pacientů s depresí a deficitem hořčíku k redukci příznaků deprese.
Role hořčíku v rozvoji deprese
Dosavadní výsledky studií sledujících vliv obsahu hořčíku v dietě na rozvoj deprese zůstávají nejednoznačné. Podle studie, jež sledovala vztah příjmu hořčíku a rizika rozvoje deprese po dobu 20 let, může nedostatek hořčíku ve stravě toto riziko zvyšovat. Prevalence hypomagnezémie se u pacientů s klinickou depresí pohybuje okolo 13,7 %, ve srovnání se zdravou populací je tedy až 3× vyšší.
Průběh studie
Studie probíhala ve dvou fázích. V první fázi byla zhodnocena prevalence hypomagnezémie u pacientů s klinickou depresí. Hranicí pro diagnózu hypomagnezémie bylo 0,74 mmol/l u mužů a 0,78 mmol/l u žen. Do druhé fáze studie bylo zahrnuto 60 pacientů s hypomagnezémií, kteří dosáhli v Beckově škále klinické deprese (BDI-II) skóre > 11 bodů. Žádný z pacientů neužíval v období 3 měsíců před zařazením do studie antidepresiva ani sedativa a byla u nich rovněž vyloučena metabolická a endokrinologická onemocnění.
60 účastníků bylo randomizováno do kontrolní a experimentální skupiny, studie byla dvojitě zaslepená. Experimentální skupina užívala tablety obsahující 250 mg oxidu hořečnatého 2× denně po dobu 8 týdnů. Kontrolní skupina užívala 2× denně placebo. Po prvním a druhém měsíci trvání studie byli pacienti vyšetřeni psychiatrem, opětovně bylo zhodnoceno jejich skóre v BDI-II a byla jim změřena sérová koncentrace hořčíku.
Výsledky
Do statistické analýzy bylo zahrnuto 53 pacientů. Celková compliance obou skupin (měřena jako procento užitých dávek) dosáhla 87 %. Pacienti v obou skupinách se významně nelišili v demografických charakteristikách ani ve složení diety (kromě rozdílu v suplementaci hořčíku) s výjimkou vyššího příjmu sacharidů u kontrolní skupiny.
Po 8 týdnech trvání studie došlo u obou skupin ke snížení skóre v BDI-II. Toto snížení bylo signifikantně výraznější u pacientů v experimentální skupině (−15,65 ± 8,92 vs. −10,40 ± 7,90; p = 0,02). V průběhu studie došlo k normalizaci hladin hořčíku v séru u 88,5 % pacientů z experimentální skupiny a 48,1 % z kontrolní skupiny (p = 0,002).
Závěr
Suplementace 500 mg hořčíku po dobu 8 týdnů vedla u pacientů s depresí a hypomagnezémií k úpravě hladin hořčíku v séru a k signifikantnímu zlepšení příznaků deprese. Zhodnocení hladiny hořčíku v séru a případná suplementace by mohly přispět k lepším výsledkům léčby klinické deprese.
(alz)
Zdroj: Rajizadeh A., Mozaffari-Khosravi H., Yassini-Ardakani M., Dehghani A. Effect of magnesium supplementation on depression status in depressed patients with magnesium deficiency: a randomized, double-blind, placebo-controlled trial. Nutrition 2017; 35: 56−60, doi: 10.1016/j.nut.2016.10.014.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.