Význam hořčíku pro lidský organizmus (prim. MUDr. Marian Kuchar, neurolog)

Hořčík (magnesium) je druhým nejdůležitějším kationtem, který naše buňky potřebují (prvním je draslík – kalium). Je to minerál, který ovlivňuje činnost více než 300 enzymů v těle. Jeho protipólem – antagonistou – je vápník. To znamená, že magnesium brání vápníku, aby se nadměrně ukládal v buňkách (kupř. v podobě ledvinných kamenů).

Magnesium – hořčík – je důležitou součástí mnohých metabolických procesů. Je to minerální látka, která je odpovědná za svalové stahy, reguluje výměnu informací mezi jednotlivými nervovými buňkami, syntetizuje bílkoviny a nukleové kyseliny (RNA a DNA) a aktivuje víceré enzymy, které se podílejí na metabolizmu uhlohydrátů a aminokyselin. Normalizuje napětí stěny cév, a podílí se tedy na normalizaci krevního tlaku.

Na magnesia závisí i vstřebávaní vápníku, fosforu, sodíku a draslíku v těle. Hořčík se považuje za užitečný doplněk při prevenci srdečního infarktu a při léčbě některých neurologických a duševních komplikací, kupř. zvýšené citlivosti na hluk, depresí anebo tetanie (zvýšené nervově-svalové dráždivosti). Jelikož působí jako antacidum (snižuje množství žaludeční kyseliny), je vhodný i při zvracení, žaludečních potížích a průjmech. Rovněž se ukázalo, že zmírňuje průběh záchvatů průduškového astmatu.

Rozložení hořčíku v organizmu člověka je následovné: 60 % je vázáno na skelet – kosti –, 27 % se nachází ve svalech, 6–7 % v jiných buňkách a jenom 1 % mimo buňky – v krevní plazmě. Normální hodnoty Mg²⁺ v plazmě: muži: 0,73–1,06 mmol/l, ženy: 0,77–1,03 mmol/l.

Kolik potřebujeme hořčíku? Doporučená dávka hořčíku pro dospělou osobu je 280–350 mg denně. Vyšší dávka může vést k průjmu, protože soli hořčíku na sebe vážou vodu, a působí tedy jako přirozené projímadlo.

Kde ho najdeme?

V přirozené podobě hořčík nacházíme hlavně v následujících potravinách (dle abecedy): agar, amarant, artyčoky, fazole, fíky, lněná semínka, neloupaná rýže, otruby, pohance, sója, tritikále (hybrid žita a pšenice), wakame (mořské řasy), žito.

Hypomagnezémie – nedostatek magnesia v těle – je nejčastější nediagnostikovanou poruchou elektrolytů v těle.

Kdo má vyšší riziko nedostatku magnesia?

Deficit hořčíku se objevuje při několika onemocněních, která se projevují vysokým krevním tlakem, jako je kupř. obezita nebo cukrovka. Vyskytuje se rovněž přibližně u třetiny pacientů s kongestivní srdeční slabostí. Nedostatek magnesia se může projevit i formou síňových nebo komorových arytmií. S nízkou hladinou hořčíku se pojí i akutní infarkty myokardu a některé varianty anginy pectoris.

S ohledem na množství příznaků, kterými se nedostatek hořčíku může projevovat, doporučuje se sledování jeho hladiny i u lidí trpících úzkostí, depresí, poruchami koncentrace (ADHD), celiakií a častými infekcemi močových cest (hlavně u žen).

Studie, kterou vedla dr. Amighiová z klinické angiologie Univerzitní nemocnice ve Vídni, ukázala, že nízké hladiny magnesia lze považovat za prediktor neurologických komplikací u pacientů s aterosklerózou (onemocnění tepen, při kterém se v cévách ukládá tuk, především cholesterol, čehož důsledkem je snížení průtoku krve). I mírný nedostatek hořčíku v těle může způsobit nervozitu, zmatenost, depresi, nespavost, podrážděnost anebo třes. Někteří odborníci na výživu dokonce tvrdí, že lidi, kteří mají nadměrnou chuť na čokoládu, po ní podvědomě sahají proto, že tmavá čokoláda obsahuje více hořčíku – a neplatí to jenom o ženách před menstruací. Upokojující účinek, který se přisuzuje čokoládě, tedy ve skutečnosti nezpůsobuje sladká chuť cukru anebo tuk, ale právě magnesium. Takže při zvýšené nervozitě bychom si mohli vybrat i méně kalorickou alternativu.

Jak se projevuje nedostatek magnesia:

• Hlava: tlakové bolesti hlavy, slabost, migréna, nervozita, napětí, deprese, úzkost, porucha koncentrace.
• Srdce: bolest na hrudníku (nutno myslet na nebezpečí anginy pectoris a infarktu myokardu!), nepravidelný tep, zrychlené bušení srdce.
• Svaly: bolest v záhlaví, strnulost šíje anebo mimických a žvýkacích svalů, křeče stehenního anebo lýtkového svalu, svalů prstů, mravenčení v končetinách (parestezie), zvýšená dráždivost (tetanie).
• Vnitřní orgány: žaludeční křeče, průjem, zvracení, křeče v hrdle, napětí trávicích orgánů. Alkohol, sladkosti a nadměrná konzumace mléka obohaceného vitamínem D způsobují vylučování hořčíku z těla.

Co se týče bolestí hlavy, primárními nebo tzv. funkčními bolestmi hlavy trpí asi pětina populace. Nejčastěji jsou to migrény a tenzní bolesti. Často za nimi může být i nedostatek hořčíku.

Několik studí totiž u lidí trpících migrénami potvrdilo nižší hladinu hořčíku v době akutního ataku migrény, a rovněž i nižší hodnoty hořčíku uvnitř buněk ve srovnání s těmi, kteří migrénou netrpí. Pokud si takoví pacienti doplňovali hladinu hořčíku, potvrdilo se zlepšení – migrény se objevují méně často a také bolesti byly méně intenzivní.

Hořčík totiž působí v organizmu jako neuroregulátor. Tento minerál zabraňuje cévním stahům, shlukování krevních destiček, stabilizuje buňkové membrány, má vliv na různé receptory v mozku, působí i na tvorbu a uvolňování několika cévních a zánětlivých látek v mozku a neurotransmiterů – přenášečů nervových impulzů.

Nutno uvést i antiedematózní účinek hořčíku – je součástí antiedematózní terapie u mozkových expanzí. Již bylo uvedeno, že soli hořčíku na sebe vážou vodu a tím zmírňují otok mozkové tkáně.

Jako stabilizátor buněčných membrán se hořčík využívá i v antiepileptické terapii – je jednou se složek iontové směsi používané v terapii kumulace epileptických záchvatů, ale i při epileptickém statusu.

Hořčík a cévní mozkové příhody

Dostatečný příjem hořčíku může pomáhat i v prevenci mozkové příhody. Mezi nejdůležitější rizikové faktory vzniku ischemické mozkové příhody patří vysoký krevní tlak, cukrovka a arterioskleróza, přičemž nedostatek magnesia sehrává významnou úlohu při vzniku všech uvedených rizikových faktorů mozkových příhod. Nedostatek hořčíku spouští vazokonstrikci a potencuje poškození cévního endotelu. Jsou studie, které dokazují, že existuje souvislost mezi nízkou hladinou hořčíku v séru 48 hodin po vzniku mrtvice a tíží neurologického deficitu.

Metaanalýza 7 studií provedená v Karolinska Institutet ve Stockholmu s účastí 241 738 osob ukázala, že zvýšený příjem 100 miligramů hořčíku denně vedlo k poklesu rizika vzniku cévních mozkových příhod o 8–9 %. I když toto číslo není vysoké, je nutné si uvědomit fakt, že mrtvice jsou 3. příčinou úmrtí v našich končinách a uvedený pokles lze dosáhnout pouhým navýšením obsahu minerálu v potravě.

Na druhé straně nedávno publikované výsledky studie FAST-MAG (Field Administration of Stroke Therapy–Magnesium) zatím ukazují, že podávání hořčíku v rámci přednemocniční péče o osoby postižené mrtvicí (podávání v sanitě v rámci převozu do nemocnice) nemělo vliv na tíži postižení po proběhlé mrtvici. Vycházelo se přitom z animálních pokusů, kde podávání hořčíku vedlo k rozšíření mozkových cév a tím i zlepšení mozkového průtoku. Navíc jako protiváha chrání mozkové buňky před poškozením hrozícím v důsledku nedostatku kyslíku.

Nadále se ale hořčík považuje za významné neuroprotektivní agens. Jeho klinický profil stále převyšuje dosud ověřovaná neuroprotektiva. Studie rovněž dokazují jeho příznivý efekt u subarachnoidálního krvácení a kraniocerebrálního traumatu.

Uvedený krátký přehled nemůže přinést všechny fakty o úloze hořčíku v lidském těle. Uvádí alespoň ty nejdůležitější poznatky, a to hlavně pro nervový systém. Nadále ale probíhají studie o jeho využití v prevenci a léčbě hlavně mozkových příhod, prozatím jsou totiž doporučení k jeho použití založena jenom na základě dlouholeté empirie.

Prim. MUDr. Marian Kuchar, neurolog

Litomyšl