Možnosti systémové terapie malobuněčného karcinomu plic v pokročilém stadiu
Malobuněčný karcinom plic (SCLC) je nejagresivnějším typem plicních nádorů. Ačkoliv dobře odpovídá na chemoterapii i radioterapii, kvůli časnému nástupu rezistence k léčbě nedosahuje 5leté přežití ani 10 %. Po více než 30 letech velmi omezených pokroků v léčbě pacientů s pokročilým SCLC byly na trh uvedeny inhibitory imunitních kontrolních bodů (checkpoints), které významně prodloužily přežití. Jaká jsou aktuální doporučení pro léčbu pacientů s pokročilým SCLC?
Chemoterapie v 1. linii léčby
Kombinace platinových derivátů s etoposidem byla preferovaným režimem u pokročilého SCLC po celá desetiletí. Medián celkového přežití (OS) dosahuje na této terapii 9–10 měsíců, medián přežití bez progrese onemocnění (PFS) 5–6 měsíců a jednoroční OS je přibližně 35 %. Mezi použitím cisplatiny a karboplatiny nebyly pozorovány signifikantní rozdíly z hlediska OS, rozhodnutí o použití konkrétního derivátu by tedy mělo vzít v úvahu profil toxicity a individuální situaci pacienta. Užívání karboplatiny je spojené s myelosupresí, zatímco cisplatina s sebou nese více nehematologických nežádoucích účinků (nevolnost, zvracení, renální toxicita).
Systémová léčba v 1. linii
Imunoterapie vnesla zásadní změny do léčby řady nádorových onemocnění a SCLC není výjimkou. Nový standard terapie pacientů s pokročilým SCLC byl zaveden na základě dvou velkých klinických studií fáze III, které hodnotily přidání inhibitorů ligandu 1 receptoru programované buněčné smrti (PD-L1) k chemoterapii platinovým derivátem s etoposidem. Studie IMpower133 zkoumala účinnost atezolizumabu, zatímco ve studii CASPIAN byl hodnocen durvalumab (případně v kombinaci s tremelimumabem). U obou imunoterapeutických režimů bylo pozorováno statisticky signifikantní zvýšení OS o cca 2 měsíce oproti standardní chemoterapii.
Na základě výsledků těchto studií vydala Evropská společnost pro klinickou onkologii (ESMO) v roce 2021 doporučení používat atezolizumab či durvalumab v kombinaci s platinovým derivátem a etoposidem u všech dosud neléčených pacientů s malobuněčným karcinomem ve stadiích III či IV, jejichž výkonnostní stav (PS) leží v pásmu 0–1 dle kritérií ECOG.
Dlouhodobé přežití s durvalumabem
Nedávno byla publikována analýza 3letého přežití pacientů ve studii CASPIAN. V tomto klinickém hodnocení bylo 805 pacientů randomizováno do 3 ramen – ke standardní chemoterapii etoposidem a platinovým derivátem (EP, kontrolní rameno, 4–6 cyklů) a k podávání EP (4 cykly) v kombinaci s durvalumabem (do progrese či nepřijatelné toxicity) nebo s kombinací durvalumabu a inhibitoru antigenu cytotoxických T lymfocytů (CTLA-4) tremelimumabu (rovněž do progrese či nepřijatelné toxicity). Pacienti v ramenech s imunoterapií dostávali po ukončení chemoterapie udržovací léčbu durvalumabem až do progrese onemocnění (v případě prokazatelného klinického přínosu bylo povoleno pokračování imunoterapie i po progresi). Primárním cílovým parametrem studie bylo celkové přežití.
Nejnovější analýza dat, provedená k březnu 2021 s mediánem doby sledování 39,4 měsíce, ukazuje OS pacientů na kombinaci durvalumab + EP 12,9 měsíce vs. 10,5 měsíce v kontrolním rameni (poměr rizik [HR] 0,71; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,60–0,86; nominální p = 0,0003). OS pacientů léčených kombinací durvalumab + tremelimumab + EP dosahovalo 10,4 měsíce (HR 0,81; 95% CI 0,67–0,97; nominální p = 0,02). Míra 3letého přežití u pacientů s durvalumabem + EP dosahovala 17,6 %, v rameni s durvalumabem + tremelimumabem + EP 15,3 % a v kontrolním rameni 5,8 %.
Závěr
Po 3 letech od zahájení léčby bylo naživu 3× více pacientů léčených durvalumabem v kombinaci s chemoterapií platinovým derivátem a etoposidem oproti skupině léčené pouze chemoterapií. Většina pacientů při ukončení sběru dat durvalumab stále užívala, což dále podporuje jeho pozici standardu léčby pokročilého SCLC v 1. linii.
Durvalumab je v Česku hrazen v kombinaci s etoposidem a platinou v 1. linii léčby dospělých pacientů s malobuněčným karcinomem plic v pokročilém stadiu.
(este)
Zdroje:
1. Dingemans A.-M. C., Früh M., Ardizzoni A. et al. Small-cell lung cancer: ESMO Clinical Practice Guidelines for diagnosis, treatment and follow-up. Ann Oncol 2021; 32 (7): 839–853, doi: 10.1016/j.annonc.2021.03.207.
2. Paz-Ares L., Chen Y., Reinmuth N. et al. Durvalumab, with or without tremelimumab, plus platinum-etoposide in first-line treatment of extensive-stage small-cell lung cancer: 3-year overall survival update from CASPIAN. ESMO Open 2022; 7 (2): 100408, doi: 10.1016/j.esmoop.2022.100408.
3. SPC Imfinzi. Dostupné na: www.ema.europa.eu/cs/documents/product-information/imfinzi-epar-product-information_cs.pdf
4. Data SÚKL. Dostupné na: www.sukl.cz
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
