Nákladová efektivita eletriptanu v akutní léčbě migrény
I na trhu, kde dominují generika, patří eletriptan 40 mg mezi klinicky nejúčinnější a nákladově nejefektivnější triptany při akutní léčbě migrenózních záchvatů. Ukázal to systematický přehled literatury zaměřený na farmakoekonomické hodnocení této terapie, který publikovali američtí autoři v roce 2015. Jeho vysoká nákladová efektivita může být dána silnou účinností s menší potřebou další léčby.
Triptany v akutní léčbě migrény
Triptany jsou využívány v akutní léčbě migrény při středně těžkých až těžkých záchvatech nebo při mírných záchvatech, jež nereagují na analgetika a protizánětlivé léky. Prvním triptanem na trhu byl sumatriptan. Postupně bylo registrováno dalších 6 triptanů (almotriptan, eletriptan, frovatriptan, naratriptan, rizatriptan a zolmitriptan), které vykazují výhodnější farmakokinetické vlastnosti. Podle metaanalýzy z roku 2012 dokáží všechny triptany zmírnit migrenózní bolest hlavy do 2 hodin u 49–69 % léčených se středně těžkou až těžkou migrénou, přičemž největší zmírnění bolesti je pozorováno při podávání eletriptanu 40 mg a rizatriptanu 10 mg. Triptany tak mohou zlepšit kvalitu života pacientů a jejich ekonomický přínos – v podobě menších nároků na další léčbu a zdravotní péči a menší ztráty produktivity práce – může převýšit náklady na léčbu. Většina triptanů je dnes k dispozici také ve formě generik.
Eletriptan
Eletriptan je perorální lipofilní vysoce selektivní agonista serotoninových receptorů 5-HT1B/1D. V dávce 40 mg prokázal superioritu z hlediska zmírnění středně těžkých až těžkých migrenózních záchvatů v přímém porovnání se sumatriptanem 50 mg a 100 mg, naratriptanem 2,5 mg a zolmitriptanem 2,5 mg. Prokázal také účinnost u záchvatů, které nevykazují odpověď na sumatriptan, rizatriptan nebo nesteroidní antiflogistika. Jde přitom o bezpečný lék. Nežádoucí účinky spojené s jeho podáváním jsou vzácné a obvykle mírné až střední intenzity. V porovnání s placebem se nejčastěji jedná o závratě (6 vs. 3 %), ospalost (6 vs. 4 %) a astenii (5 vs. 3 %).
Systematický přehled literatury
Cílem citovaného přehledu literatury bylo shrnout dostupná farmakoekonomická data o eletriptanu v porovnání s ostatními triptany. Zařazeny byly práce publikované v angličtině, jež uvádějí farmakoekonomická data o eletriptanu v dávce dostupné na trhu a současně o nejméně 1 dalším triptanu. Průzkum byl proveden v databázi MEDLINE. Autoři vyhledali 8 prací, z nichž 5 proběhlo v Evropské unii a 3 ve Spojených státech amerických: 7 z těchto studií hodnotilo farmakoekonomická data k eletriptanu v porovnání s jiným triptanem a 1 hodnotila náklady na zdravotní péči při užívání eletriptanu 40 mg v porovnání se sumatriptanem 100 mg.
Výsledky porovnání
Eletriptan 40 mg spolu s rizatriptanem 10 mg a almotriptanem 12,5 mg prokázaly největší nákladovou efektivitu. K tomuto závěru došla hodnocení provedená s různými parametry účinnosti (jako je absence bolesti do 2 hodin, přetrvávající absence bolesti a přetrvávající absence bolesti bez nežádoucích účinků) a rovněž modely nákladové efektivity, které kromě ceny léků zahrnovaly podání druhé dávky triptanu při migrenózním záchvatu, podání záchranné medikace, léčbu nežádoucích příhod a ztrátu produktivity práce.
K dispozici však bylo minimum přímých porovnání a zřídka byly zahrnuty nepřímé náklady, přestože většinu nákladů spojených s migrénou lze přičíst právě jim.
Závěr
I přes své limitace tento přehled literatury doložil, že eletriptan 40 mg patří mezi nákladově nejefektivnější triptany v léčbě migrenózních záchvatů. K těmto výsledkům došly studie provedené v různých oblastech EU a USA. Může to být dáno jeho vysokou účinností, která snižuje nutnost užívání další akutní léčby migrény nebo převedení na jiný přípravek. Závěry jsou v souladu s předchozím přehledem farmakoekonomických dat triptanů kanadských autorů, který ukázal jako nákladově nejefektivnější eletriptan, rizatriptan a almotriptan.
(zza)
Zdroj: Bhambri R., Mardekian J., Liu L. Z. et al. A review of the pharmacoeconomics of eletriptan for the acute treatment of migraine. Int J Gen Med 2015; 8: 27−36, doi: 10.2147/IJGM.S73673.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.