Zájem o inhibitory monoaminooxidázy v léčbě deprese se obnovuje

Účinnost a bezpečnost reverzibilního inhibitoru monoaminooxidázy (MAO) – moklobemidu – byla prokázána v kontrolovaných studiích zahrnujících celkem 20 000 pacientů. Porovnání tohoto léku (syntetizovaného již v roce 1972) s imipraminem a řadou SSRI prokázalo srovnatelnou účinnost a bezpečnost. Vzhledem k tomu, že v některých studiích byly ještě rozlišovány podtypy deprese, je možné vyvodit, že moklobemid je účinný i u obtížně léčitelných typů, jako jsou dysthymie nebo dysthymie spojená s depresí. Uspokojivé odpovědi je u těchto pacientů dosaženo nejdříve za 8 týdnů. Příznivé jsou také výsledky studií s moklobemidem u pacientů se sociální fobií, což je třetí nejčastější duševní porucha. Ty lze vysvětlit tím, že moklobemid modifikuje obrannou reakci. Nástup účinku je v tomto případě v řádech měsíců. Moklobemid je v léčbě deprese vhodný zejména u pacientů s narušeným cirkadiánním rytmem, se sexuální dysfunkcí či u starších pacientů s apaticko-hypobulickým syndromem.

Povzbuzující jsou výsledky multicentrické randomizované dvojitě zaslepené studie u 694 pacientů s demencí a/nebo depresivní poruchou. Moklobemid podávaný 6 týdnů v dávce 400 mg/den byl významně účinnější než placebo při zmírnění deprese a vedl k významnému zlepšení kognitivních funkcí. Přitom nebyl zaznamenán žádný významný rozdíl mezi moklobemidem a placebem z hlediska přerušení léčby, výskytu nežádoucích účinků, vitálních ani laboratorních parametrů. Protokol studie nezahrnoval žádná dietní omezení ve smyslu snížení příjmu tyraminu.

Přestože je bezpečnost moklobemidu výrazně lepší než u jeho předchůdců, je třeba stále brát v úvahu určité riziko zvýšení krevního tlaku (TK) při současném požití tyraminu. To je možná důvod, proč byl tento lék registrovaný v padesáti zemích trochu neprávem zastíněn současným nástupem SSRI. Při dávce moklobemidu 600 g stoupá TK při požití více než 50 mg tyraminu, což odpovídá asi 100 g plísňového sýra. Při dávce 450 mg je to asi 100 mg tyraminu.

Afinita moklobemidu k izoenzymu MAO A je asi 10× vyšší než k MAO B. Tato vazba je reverzibilní a aktivita MAO se vrací na původní úroveň za 12 až 16 hodin. U moklobemidu se tak podařilo do značné míry eliminovat nežádoucí účinky ireverzibilních inhibitorů MAO. Platí ale základní pravidlo, že pacient by měl tento lék užívat až po jídle.

Tyto vlastnosti moklobemidu a jeho místo v léčbě deprese připomněli prof. J. Horáček a MUDr. M. Brunovský z Psychiatrického centra v Praze na 55. česko-slovenské neuropsychofarmakologické konferenci v lednu 2013.

(zza)

Zdroj: Inhibitory monoaminooxidázy se vracejí do hry. Medical Tribune – publikováno dne 31. 1. 2013