Acute Pain Service: současný trend v terapii pooperační bolesti

Smysl a cíle APS

Podobně jako péče o chirurgického pacienta představuje i pooperační analgezie multidisciplinární úkol. Za tímto účelem vznikají týmy Acute Pain Service (APS), jejichž počty ve vyspělých zemích neustále narůstají. Tým APS zastřešuje léčbu pooperační bolesti v daném zdravotnickém zařízení. Mezi jeho úkoly patří kromě kontroly správnosti provádění analgetické terapie rovněž vzdělávání zdravotnických pracovníků v dané problematice. Tým většinou sestává z vedoucího lékaře, kterým bývá specialista v oboru anesteziologie či algeziologie, a ze sester, jež provádějí rutinní péči. Mimo pracovní dobu, tedy během služeb, tuto činnost zpravidla zastřešuje službu konající anesteziolog.

Správná analgetická terapie pooperační bolesti je založena na měření její intenzity a následné reakci na získané údaje, na včasném zahájení léčby (předoperačně, peroperačně, pooperačně), na použití lokoregionálních metod a neopioidních analgetik, na individualizaci analgezie podle typů operačních výkonů a skupin pacientů a na využití multimodální analgezie včetně fixních intravenózních kombinací NSA a adjuvantní léčby, které umožňují snížit počet infuzí při zachování kvality léčby bolesti.

Nedostatečná terapie pooperační bolesti je spojená se zvýšenou morbiditou, sníženou kvalitou života, vyššími náklady na léčbu, ale také se zvýšeným rizikem rozvoje chronické bolesti. Ke vzniku APS vedlo několik problémů nastávajících v každodenní praxi: nejednotné a nedostatečné sledování akutní bolesti v rámci jednotlivých oddělení, pozdní léčebné intervence ošetřujících lékařů, nejednotná terapie často charakterizovaná nesprávnou kombinací nebo „paušálním“ podáváním určitých typů analgetik a nedostatek informovanosti pacienta o možnostech analgetické terapie. Koncept APS slaví úspěch v řadě zemí na západ od našich hranic, týmy pro léčbu akutní pooperační bolesti však již vznikají i v naší zemi.

Dosavadní zkušenosti s APS v zahraničí i u nás

Deni et al. ve své studii publikované v roce 2019 v časopisu Pain Practice hodnotili 10letou zkušenost s konceptem APS v Itálii. Hodnocení se zúčastnilo celkem 17 913 pacientů, přičemž u 43 % byla použita metoda epidurální analgezie, u 52 % pak metoda intravenózní analgezie kontrolovaná pacientem (PCA). V této rozsáhlé studii byla prokázána signifikantní efektivita a bezpečnost služeb poskytovaných Acute Pain Service v terapii pooperačních bolestí.

První zkušenosti s APS publikovali také lékaři z České republiky, konkrétně z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA) a z Nemocnice Na Homolce v Praze (NNH). Ve FNUSA je tým tvořen lékařem a sestrou. Po 3měsíčním zkušebním období s provozem na urologickém a chirurgickém oddělení byl servis rozšířen na všechny pooperační jednotky intenzivní péče v nemocnici. V rámci APS byla zavedena jednotná dokumentace hodnocení intenzity bolesti. V den operace je bolest zaznamenávána ve 3hodinových intervalech na klasické numerické stupnici bolesti (NRS) s hodnotami od 1 do 10; při hodnotách > 4 v klidu a > 6 při pohybu či kašli sestra přivolá ošetřujícího lékaře, který podle vlastního uvážení zvolí vhodný léčebný postup nebo přivolá specialistu z APS. Současně každý pracovní den ráno obchází sestra z APS pacienty na pooperačních odděleních a pomáhá s kontrolou a hodnocením intenzity bolesti; v případě potřeby volá lékaře z APS. V odpoledních hodinách pak celý tým APS kontroluje pacienty po náročnějších operacích, s kontinuální epidurální analgezií, s PCA a komplikacemi nebo obtížně nastavitelnou léčbou. Na podobném principu funguje systém APS i v NNH.

Budoucnost APS

Implementace principů APS do nemocnic spolu s aktualizací doporučeného postupu pro léčbu pooperační bolesti jsou jedním z cílů představitelů České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny ČLS JEP (ČSARIM). Zahájení těchto aktivit proběhne v rámci XXVI. kongresu ČSARIM, jenž se uskuteční ve dnech 2.−4. října 2019 v Brně, a to zejména v bloku „Pooperační bolest a její léčba – staré téma, nové souvislosti“ s přednáškami prof. Vladimíra Černého, doc. Tomáše Vymazala a doc. Petra Štourače.

Shrnutí a závěr

Acute Pain Service je moderní metoda vybudovaná v rámci projektů „bezbolestné“ nemocnice, jejímž cílem je zlepšit péči o pacienta v perioperačním období. Snahou je nejen zvýšit kvalitu života pacienta po operaci, ale také snížit riziko morbidity, mortality a rozvoje chronických bolestí. Systém APS prokázal svoji efektivitu a bezpečnost v zahraničí a v současnosti se stává i jednou z priorit ČSARIM.

(holi)

Zdroje:
1. Kishore K., Agarwal A., Gaur A. Acute Pain Service. Saudi J Anaesth 2011; 5 (2): 123–124, doi: 10.4103/1658-354X.82777.
2. Deni F., Greco M., Turi S. et al. Acute Pain Service: a 10-year experience. Pain Pract 2019 Jul; 19 (6): 586–593, doi: 10.1111/papr.12777.
3. Hakl M. Jak (vy)budovat Acute Pain Service. ČSARIM, 2018. Dostupné na: https://www.csarim.cz/content/uploads/2018/11/jak-vybudovat-acute-pain-service.pdf
4. Hakl M., Leštiansky B. Acute Pain Service – první zkušenosti. Dostupné na: http://www.akutne.cz/res/publikace/18-acute-pain-service-prvni-zkusenosti-marek-hakl.pdf
5. Kubricht V. Organizační model Acute Pain Service (APS) v Nemocnici Na Homolce. Dostupné na: http://www.akutne.cz/res/publikace/17-organizacni-model-acute-pain-service-v-nemocnici-na-homolce-viktor-kubricht.pdf