Zlepšení příznaků alergie po léčbě desloratadinem – observační studie
Podle údajů Světové zdravotnické organizace z roku 2007 postihuje alergická rýma 16–40 % obyvatel, výskyt astmatu a atopického ekzému je 6–15 %. Příznaky alergické rýmy a konjunktivitidy, jako jsou svědění, slzení, kýchání či ucpaný nos, nejsou sice život ohrožující, ale výrazně zhoršují kvalitu života pacientů.
Podle údajů Světové zdravotnické organizace z roku 2007 postihuje alergická rýma 16–40 % obyvatel, výskyt astmatu a atopického ekzému je 6–15 %. Příznaky alergické rýmy a konjunktivitidy, jako jsou svědění, slzení, kýchání či ucpaný nos, nejsou sice život ohrožující, ale výrazně zhoršují kvalitu života pacientů. Vyhýbání se alergenům není vždy možné, proto je často nutná i dlouhodobá léčba. Léčba antihistaminiky 2. generace je bezpečná a účinná.
Rakouští lékaři sledovali po dobu 3 týdnů celkem 973 pacientů starších dvanácti let. Pacienti trpěli alergickou rýmou a konjunktivitidou, kožními formami alergie nebo astmatem. Byl jim na 3 týdny nasazen desloratadin v dávce 5 mg denně. Během léčby pacienti denně hodnotili a zapisovali závažnost příznaků a také případné nežádoucí účinky.
Nejčastějším onemocněním byla alergická rýma, která postihovala 59 % pacientů. Téměř 40 % z nich bylo již před zahájením studie léčeno jinými antihistaminiky nebo celkovými či lokálními kortikosteroidy nebo beta-2 sympatomimetiky. Během studie užívala současně další nestudijní medikaci více než polovina pacientů.
Po nasazení desloratadinu udávalo 88,6 % pacientů výrazné zlepšení příznaků. Celkem 80,9 % pacientů považovalo desloratadin za účinnější než předchozí léčbu. Snášenlivost léku byla hodnocena jako velmi dobrá u 97 % pacientů. Pouze 3,2 % pacientů udávalo vedlejší účinky, z nichž nejčastější byla únava a dále sucho v ústech, gastritida a bolest hlavy. Kvůli těmto příznakům však nikdo léčbu nepřerušil.
V této otevřené, nerandomizované observační studii bez kontrolní skupiny bylo prokázáno významné zlepšení příznaků u všech pacientů léčených desloratadinem.
(van)
Zdroj: Aberer, W, Arch Drug Info, 2009, 2, 17–22.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.