Vztah alergenů ve vnitřních prostorách k astmatu – role kočičích alergenů
Vzduch ve vnitřních prostorách, jež obýváme, obsahuje široké spektrum částic, ty zahrnují různé cizorodé bílkoviny a také neorganické částice, které jsou často produktem kouření.
Vzduch ve vnitřních prostorách, jež obýváme, obsahuje široké spektrum částic, ty zahrnují různé cizorodé bílkoviny a také neorganické částice, které jsou často produktem kouření. Zvýšená senzitivita k jednomu či více takovýmto alergenům je rizikovým faktorem pro rozvoj astmatu. Několik studií ukázalo, že titr IgE protilátek vztažených k alergenům ve vnitřních prostorách má vztah k riziku rozvoje astmatu (ve smyslu prevalence i závažnosti průběhu).
Hlavními zdroji těchto alergenů jsou roztoči, plísně a také domácí zvířata (zejména kočky, psi) a hlodavci. Existuje ale řada dalších, méně často zmiňovaných bílkovin, které se mohou v prostředí domova stát také alergenem. V případě alergií na některá domácí zvířata se na senzibilizaci podílí nejenom změna hygienických návyků, ale také přetápění, utěsnění vnitřních prostor se zhoršeným větráním a mimo jiné také delší doba, kterou v domovech lidé tráví. Předpokládá se, že řada alergenů zastoupených v domácím prostředí zde také vznikla a že jsou hlavním zdrojem expozice dětí, které zde žijí.
Situace ale není tak jednoduchá například u alergenů pocházejících od koček. Jednak takovéto alergenové částice mají tendenci ulpívat na různých předmětech a mohou být přenášeny mezi různými prostředími. Koncentrace kočičích alergenů v domovech s kočkou je daleko vyšší než hladina nezbytná k indukci alergické odpovědi. Existuje tedy efekt pravé tolerance expozice vysokým koncentracím kočičích alergenů či alespoň jakési plató koncentrace těchto alergenů, nad které již expozice nezvyšuje prevalenci senzibilizace. To tedy znamená, že vysoká expozice alergenům nezvyšuje progresivně ani prevalenci senzibilizace ani titr protilátek IgE. Hlavní kočičí alergen Fel d1 je navíc velmi dobře distribuován v prostředí mimo domovy, a to i ve školách a domovech, ve kterých kočky nežijí. A i tato koncentrace alergenu může být dostačující k senzibilizaci.
Jediný jednoznačný průkaz mezi vznikem astmatu a kočičími alergeny existuje u Fel d1. Nedávno bylo prokázáno, že tolerance spojená s časnou expozicí kočkám může perzistovat do věku 18 let a že průkaz IgE protilátek proti alfa-gal není spojená s astmatem. Narůstají důkazy o tom, že IgE protilátky proti vdechovaným alergenům, jako je Fel d1 koček, je v kauzální souvislosti s nálezem zánětlivých změn v plicích a astmatu.
(eza)
Zdroj: Kelly L. A. et al. The indoor air and asthma: the role of cat allergens. Curr Opin Pulm Med. 2012 Jan; 18 (1): 29–34.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.