Vliv podávání vybraných probiotických kmenů na rozvoj atopického ekzému
Alergická onemocnění jsou v dětství velmi častá a počty alergiků ve vyspělých zemích stále narůstají. Lékaři a vědci proto usilují o nalezení vhodných preventivních opatření. Tzv. hygienická hypotéza spekuluje o tom, že rozvoj alergií je spojen s nedostatečnou nebo nevhodnou mikrobiální stimulací v časném dětství.
Mezi střevní mikroflórou zdravých a alergických dětí byly nalezeny velké rozdíly a tyto nálezy hypotézu podporují. Rovněž pokusy s osídlováním bezmikrobních zvířat probiotickými kmeny, jako je Bifidibacterium infantis, ukazují, že tyto bakterie pomáhají navodit u zvířat orální toleranci – mají tedy příznivý imunoregulační vliv.
O primární prevenci atopického ekzému pomocí osídlení probiotiky bylo dosud publikováno 5 studií, jejichž výsledky nejsou jednoznačné. Je to dáno mimo jiné rozdíly v probiotických kmenech, které byly použity. Prevence jiných alergických onemocnění probiotiky zatím nebyla prokázána.
Nizozemští lékaři cíleně vybrali 3 probiotické kmeny podle jejich odolnosti a podle in vitro prokázaných imunomodulačních účinků, tlumících alergické reakce. Byly to Bifidobacterium bifidum, Bifidobacterium lactis a Lactococcus lactis. Tyto kmeny byly podávány těhotným ženám z rodin, kde bylo pro dítě vysoké riziko alergie, od 7. měsíce gravidity do porodu. Dále byly podávány narozeným dětem po dobu 12 měsíců.
Do věku 2 let rodiče pravidelně podávali zprávy o zdravotním stavu dětí a ve 3, 12 a 24 měsících byly děti vyšetřeny lékařem. Ve třech měsících měly nižší výskyt ekzému děti osídlené probiotiky než děti neosídlené. Během dalších 3 měsíců se počty vyrovnaly. Kumulativní incidence ekzému v 1 a 2 letech byla opět nižší v osídlené skupině. Ve věku 3 měsíců byla u leukocytů izolovaných z periferní krve osídlených dětí prokázána in vitro nižší tvorba proalergických cytokinů.
Použitá kombinace probiotických bakteriálních kmenů působí preventivně proti rozvoji ekzému u dětí se zvýšeným rizikem alergie. Účinek je patrný od 3. měsíce a byl pozorován do 2 let věku.
(van)
Zdroj: Niers L. a spol. Allergy, 2009. Volume 64, issue 9, pages 1349–1358. DOI: 10.1111/j.1398-9995.2009.02021.x
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
