Vliv matčiny deprese na astma jejích dětí

Je známo, že deprese u matek negativně ovlivňuje růst dětí, jejich prospívání, chování a také využívání zdravotní péče u dětí. U matek dětí, které trpí chronickým onemocněním, je deprese častější. Jedním z nejčastějších chronických onemocnění u dětí je právě astma bronchiale. Výzkum provedený v USA (rešerše jednotlivých studijních textů) ukázal, že deprese u matky nebo jiného opatrovníka dítěte zhoršuje u astmatického dítěte průběh onemocnění a zvyšuje nároky na zdravotní péči. Matky trpící depresí navíc vykazují menší compliance v léčbě astmatu svého dítěte.

Výsledky

• Až 20 % žen má zkušenost s depresivní epizodou alespoň 2× v období 5 let (Pascoe, Stolfi, & Ormond, 2006).
• Depresi jsou nejčastěji vystaveny ženy žijící v centru města, ženy z nižších socioekonomických vrstev a ve špatném zdravotním stavu.
• Matky trpící depresí častěji kouří, což nepříznivě ovlivňuje astma u dětí.
• Až 27 % matek dětí s astmatem trpělo příznaky deprese (Shalowitz et al., 2001).
• Deprese matky má vliv na psychickou i fyzickou kondici dítěte.
• Děti depresivních matek častěji využívají návštěv lékařské pohotovosti a častěji potřebují akutní medikaci (Bartlett et al., 2001).
• Deprese rodičů zvyšuje stres u dětí, což zhoršuje průběh jejich astmatu (Lim et al., 2008).
• Matky s těžkou depresí hůře zvládají léčbu svých astmatických dětí – nesprávně používají inhalátory, podávají léky dětem nepravidelně a mají menší důvěru v léčbu svých dětí (Bartlett et al., 2001).
• Problematický je vztah pediatrů k posuzování depresivních stavů u matek jejich pacientů – 43 % pediatrů se necítí povinno provádět skrínink deprese u matek svých malých pacientů, většina pediatrů se spolehne na údaje uvedené matkou při pohovoru (Olson et al., 2002).

Doporučení

Američtí lékaři doporučují pro skrínink deprese u pacientů a jejich blízkých používat jednoduchý dotazník, který zahrnuje dvě otázky (Pignone et al., 2002):

1. "Cítil jste se v posledních dvou týdnech v depresi nebo beznadějně?"
2. "Cítil jste v posledních dvou týdnech minimální zájem nebo potěšení u činností, které vás obvykle baví?"

• Pokud má lékař na základě pohovoru nebo chování rodiče dítěte podezření na depresivní stav, je vhodné si o této možnosti s rodičem pohovořit, upozornit ho na rizika a předat mu informace a kontakty, kam se obrátit pro řešení problému.
• Dokud není stabilizováno onemocnění dítěte, je nutné si rodiny s depresivními epizodami matek zvát na kontroly častěji a opakovaně je poučovat o astmatu i depresi a jejich rizicích.
• Je nutné zkontrolovat, zda rodina podává léky dítěti správně, a nechat si aplikaci předvést. Za správnou aplikaci je vhodné matku pochválit, protože se tak zvýší její důvěra a zmírní pochybnosti, že není schopná o nemocné dítě správně pečovat.

(vesa)

Zdroj: Pak L., Allen P. J. The Impact of Maternal Depression on Children With Asthma. Pediatr Nurs. 2012; 38 (1): 11–19.