Spojitost mezi suicidalitou a alergickou rhinitidou
Je známým faktem, že na jaře dochází k většímu počtu sebevražd než v ostatních ročních obdobích. Proč tomu tak je, není ovšem zcela objasněno. Bylo by tu jedno eventuální vysvětlení, a to sice možná spojitost s výskytem sezonní pylové alergie.
Je známým faktem, že na jaře dochází k většímu počtu sebevražd než v ostatních ročních obdobích. Proč tomu tak je, není ovšem zcela objasněno. Bylo by tu jedno eventuální vysvětlení, a to sice možná spojitost s výskytem sezonní pylové alergie. Deprese, úzkost a poruchy spánku jsou rizikovými faktory suicidality. Všechny tyto prvky se ve zvýšené míře vyskytují u jedinců trpících alergickou rhinitidou.
Stejné cytokiny v nose i v mozku
Při pokusech na senzitizovaných krysách následně vystavených aeroalergenům (stromovému pylu) bylo pozorováno jednak agresivní nebo úzkostné chování a jednak zvýšená exprese genů pro Th2 cytokiny zprostředkované alergické reakce v prefrontálním kortexu. Je tedy možné, že mediátory zánětu vznikající při alergické rhinitidě v nosu mohou rezultovat v expresi Th2 cytokinů v mozku a modulovat tím naše chování. Tyto cytokiny byly též objeveny v orbito-frontálním kortexu obětí sebevražd.
Jakými cestami imunitní systém ovlivňuje mozek
Nebylo dosud prokázáno, že by periferní cytokiny mohly překročit hematoencefalickou bariéru. Přesto mohou cytokiny ovlivňovat mozek skrze přímý účinek na cirkumventrikulární orgány, nervus vagus, a dále mohou vznikat de novo v astrocytech a mikrogliích při zánětu. V intranazální dutině je však situace odlišná – je to jediné místo, kde se přímo setkává centrální nervová tkáň (nervus olfactorius) s patogeny, chemikáliemi a alergeny ze vzduchu. Je důležité zmínit, že cestou n. olfactorius a n. trigeminus se mohou velké molekuly dostat až do oblastí mozku, které hrají roli v regulaci nálady. V experimentu na krysách intranazální instilace rekombinantních cytokinů (IL-6 a IL-12) značně ovlivnila průběh experimentálně navozené neurologické poruchy.
Včasná diagnostika základ
Alergie je u pacientů s depresemi častější. Je vidět, že vzájemná propojenost výskytu rizikových faktorů suicidality a alergie by měla být podrobena dalším epidemiologickým a klinickým studiím, neboť spojitost je zřejmá. Kliničtí lékaři by proto měli ve zvýšené míře aktivně vyhledávat symptomy depresí u pacientů s alergiemi a u pacientů s depresemi symptomy alergie.
(tms)
Zdroj: Postolache TT, Komarow H, Tonelli LH. Allergy: a risk factor for suicide? Curr Treat Options Neurol 2008(Sep);10(5):363-376.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
