Specifické aspekty potravinových alergií u dětí

Alergické reakce na určité složky stravy, zprostředkované imunoglobuliny typu E, představují významný způsob manifestace alergického onemocnění v dětském věku. K senzitizaci na určitý potravinový antigen může dojít již brzy po narození.

Prevalence potravinových alergií u dětí se pohybuje mezi 2 a 6 %. Zvýšené riziko rozvoje je u dětí, kde se v rodině vyskytuje atopické onemocnění. Až 50 % dětí s atopickým ekzémem trpí současně potravinovou alergií, respektive 95 % dětí s potravinovou alergií zprostředkovanou IgE má též atopický ekzém.

Kojení, minimálně do 4. měsíce věku dítěte, představuje základní preventivní opatření proti rozvoji potravinové alergie. V případech, kdy kojení není možné, je doporučeno užití speciálních hypoalergenních nutričních formulí.

Identifikace konkrétního potravinového alergenu, který je pro daného pacienta spouštěčem alergické reakce, je ve většině případů založena na kontrolovaném perorálním podání škály suspektních potravinových alergenů. Mezi nejčastější potravinové alergeny u dětí patří kravské mléko, vejce, ořechy a pšenice. Dlouhodobá prognóza je příznivá pro alergie na kravské mléko a vejce, které mohou během života vymizet, zatímco alergie na ořechy většinou přetrvává po celý život.

Nejdůležitějším terapeutickým nástrojem je v případě potravinových alergií odstranění konkrétního alergenu z jídelníčku pacienta, což je velmi důležité zejména u dětských pacientů. V úvahu připadá též nutričně adekvátní substituce chybějící složky stravy. Děti, u kterých není možné docílit úplného zamezení kontaktu s život ohrožujícím alergenem, by měly být vybaveny epinefrinovým autoinjektorem. Pacienta i rodinné příslušníky je třeba důkladně poučit o povaze onemocnění a použití epinefrinu.

(mzm)

Zdroj: Niggemann B. Special aspects of food allergy in children. Hautarzt. 2012 Mar 4. [Epub ahead of print]