Přídatný účinek mometazonu a desloratadinu na přežití eozinofilů a na sekreci cytokinů epiteliálními buňkami
Ačkoli jsou antihistaminika a topické kortikosteroidy používány v kombinaci k léčbě alergické rinitidy, jejich přídatný protizánětlivý účinek nebyl dosud prokázán.
Ačkoli jsou antihistaminika a topické kortikosteroidy používány v kombinaci k léčbě alergické rinitidy, jejich přídatný protizánětlivý účinek nebyl dosud prokázán. Cílem této studie je prozkoumat protizánětlivý efekt mometazonu a desloratadinu na prozánětlivé cytokiny a sekreci sICAM-1 (solubilní intercelulární adhezivní molekula) epiteliálními buňkami a podobně i efekt na přežití eozinofilů stimulovaných sekrety lidských epiteliálních buněk z nazální mukózy a polypů.
Metody:
Epiteliální buňky získané z nazální mukózy a polypů byly stimulované 10% fetálním hovězím sérem za přítomnosti mometazonu (10−11 M až 10−5 M) s desloratidinem/bez něj (10−5 M). Koncentrace cytokinů a sICAM-1 v zákalech byly měřeny metodou ELISA. Eozinofily z periferní krve byly inkubovány po dobu 4 dnů se sekrety epiteliálních buněk (10−11 M až 10−5 M) a/nebo s desloratidinem (10−5 M) a přežití bylo stanoveno s užitím roztoku Trypan blue. Výsledky jsou vyjádřeny v procentech (střed ± SEM) v porovnání s kontrolou.
Výsledky:
Fetální hovězí sérum stimulovalo sekreci IL-6, IL-8, GM-CSF a sICAM-1. V epiteliích mukózy a polypů inhiboval mometazon tuto indukovanou sekreci, zatímco desloratadin inhiboval sekreci IL-6 a IL-8. Kombinace 10−5 M desloratadinu a 10−9 M mometazonu redukovala sekreci IL-6 (48 ± 11 %, p < 0,05) ve větší míře než samotný mometazon (68 ± 10 %) v porovnání s kontrolou (100 %). Sekrece epiteliálních buněk indukovala přežití eozinofilů první čtyři dny a tento efekt byl inhibován mometazonem. Čtvrtého dne způsobila kombinace mometazonu (10−11 M) a desloratadinu (10−5 M ) zvýšenou inhibici přežití eozinofilů (27 ± 5 %, p < 0,01) oproti samotnému mometazonu (44 ± 7 %) a desloratadinu (46 ± 7 %).
Závěr:
Tyto výsledky naznačují, že kombinace desloratadinu a furoátu mometazonu má větší protizánětlivý účinek u in vitro modelu eozinofilního zánětu než samostatně podaná léčiva. Pro klinickou aplikaci těchto in vitro získaných poznatků se navzdory výsledkům této studie musí provést ještě řada in vivo studií.
(dak)
Zdroj: Mullol et al. Mometasone and desloratadine additive effect on eosinophil survival and cytokine secretion from epithelial cells. Respiratory Research 2011 12:23, doi: 10.1186/1465-9921-12-23
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
