Podání paracetamolu při febrilním respiračním onemocnění v dětství nesouvisí přímo se vznikem astmatu

Stejnou souvislost se snažili vědci dokázat již dříve

Velká průřezová studie astmatu a alergií v dětství poukázala na souvislost mezi podáváním paracetamolu v dětství a prevalencí astmatu u šesti- až sedmiletých dětí. Tento retrospektivní sběr dat však mohl být zkreslen, jelikož si rodiče dětí nemuseli vždy vybavit přesné okolnosti podání paracetamolu. Navíc primární indikace, pro kterou byl paracetamol podán, může být zodpovědná za rozvoj astmatu více než samotné podání paracetamolu. Rodiče jako důvod jeho podání nejčastěji uváděli respirační infekci. V takovém případě by se zdálo být vhodnější provedení prospektivní studie. Poslední z nich prokázala asociaci febrilního onemocnění a antipyretické medikace v dětství s rozvojem alergických onemocnění v dospívání. Vycházela ze zjištění, že u budoucích astmatiků bylo během respirační infekce zaznamenáno více febrilních dní a že byl při těchto febriliích podáván právě paracetamol. Opět je ale zajímavé, že tato studie již nezkoumala, zda vznik astmatu potencuje i podávání paracetamolu z jiné indikace, než je respirační infekce.

Nová studie byla vydařenější

Z uvedených důvodů byla zahájena nová studie LISA, která měla za úkol zjistit u dětí souvislost mezi febrilními onemocněními s použitím antipyretik a vznikem astmatu. Téměř 3 100 donošených novorozenců bylo sledováno ve čtyřech německých nemocnicích. Rodiče měli za úkol během prvního roku dítěte zapisovat všechny febrilní epizody a k tomu respirační, gastrointestinální nebo močové infekce a použití léků. V 6, 12, 18 a 24 měsících věku a pak každý rok až do 6 let věku dítěte byli rodiče dotazováni, zda bylo u jejich dítěte diagnostikováno alergické onemocnění. Navíc byly dětem testovány hladiny specifických IgE proti běžným inhalačním alergenům (roztoči, švábi, kočky, psi, trávy, plísně). Ve věku 6 let byly porovnány děti bez alergické diagnózy a děti s alergickou diagnózou nebo pozitivní senzitizací. Srovnání se týkalo počtu febrilních dní a užití paracetamolu během prvního roku života dítěte.

Děti s astmatem měly během prvního roku svého života více febrilních dní celkově a více febrilních dní během respirační infekce než děti bez astmatu. Astmatické děti užívaly během prvního roku života paracetamol delší dobu, a to i během respirační infekce, než děti bez astmatu. U ostatních infekcí nebyl v počtu febrilních dní, stejně jako v době užívání paracetamolu, rozdíl mezi astmatickými dětmi a dětmi bez astmatu. Autoři došli k závěru, že příčinou uváděného rizika vzniku astmatu jsou spíše častější respirační infekce u těchto predisponovaných jedinců než samotný paracetamol, který je v dané indikaci používán.

(ercp)

Zdroj: J Allerggy Immunol. 2010; 126 (5): 1071–3.