Insuficience vitamínu D a vyšší výskyt alergie

Většina studií sledovala prenatální expozici vitamínu D a následný rozvoj alergie a astmatu. Žádná ze studií bohužel nesledovala spojitost suplementace vitamínu D v novorozeneckém a kojeneckém věku a rozvoj alergií ve věku pozdějším. Ve 4 studiích byla výchozí hodnotou hladina vitamínu D v pupečníkové krvi, ve 2 studiích hladina vitamínu D v krvi matky. Většina studií sledovala výskyt sípání a astmatu u dětí, pouze 2 ze studií sledovaly rozvoj alergií.

• Nebyla prokázána spojitost mezi 25-hydroxy-vitamínem D a potravinovou alergií – do studie bylo zařazeno 649 dětí, u nichž byla jako hladina insuficience vitamínu D stanovena hodnota 11 ng/ml pupečníkové krve a byly hodnoceny hladiny IgE protilátek proti 8 nejčastějším potravinovým alergenům. Nebyla prokázána vzájemná spojitost. Asociace byla prokázána, pouze pokud se posuzoval nedostatek vitamínu D spolu s jistým genotypem v genu IL4, u těchto dětí byl výskyt alergie vyšší při nedostatku vitamínu D.
• Studie sledující kohortu 520 dětí narozených ve městě, jejichž alespoň jeden rodič byl atopik, neprokázala významnou asociaci mezi hladinou vitamínu D v pupečníkové krvi a cytokinovou reakcí mononukleárních buněk. Cytokinová odpověď byla stimulována fytohemaglutininy, lipopolysacharidy a peptidoglykany.
• Novozélandská studie sledovala u 922 novorozenců spojitost hladiny 25-hydroxyvitamínu D v pupečníkové krvi a výskytu respiračních infekcí s pískoty a astmatem. Ukázalo se, že při nedostatku vitamínu D je zvýšený výskyt respiračních infekcí, ale na vznik astmatu a alergií nemá hladina vitamínu D v pupečníkové krvi vliv.
• V další studii, do které bylo zařazeno 219 dětí, byla porovnávána hladina 25-hydroxyvitamínu D v pupečníkové krvi a hladina specifických IgE nejčastějších 6 potravinových alergenů ve věku 1, 2, 3 a 5 let. Velmi nízké i velmi vysoké hladiny 25-hydroxyvitamínu D v pupečníkové krvi byly spojeny s vyšší celkovou hladinou IgE i se zvýšenými hladinami alergenspecifických IgE, nebyla ale prokázána spojitost s alergickou rýmou ani astmatem.

Zdá se, že observační studie nepřinášejí výsledky, které by byly dostatečně přínosné pro zaujetí jednoznačného stanoviska ve vztahu insuficience vitamínu D ve fetálním období a rozvoje alergie a astmatu v pozdějším věku. Dalším krokem by měla být randomizovaná studie, kde se zhodnotí fetální hladiny vitamínu D v pupečníkové krvi, ale zohlední se i suplementace vitamínu D v novorozeneckém a kojeneckém období ve vztahu k následnému rozvoji alergií a astmatu v pozdějším věku dítěte.

(vesa)

Zdroj: Matthias Wjst. Is Vitamin D Supplementation Responsible for the Allergy Pandemic? Curr Opin Allergy Clin Immunol. 2012; 12 (3): 257–262. Dostupné na www.medscape.com.