Inhalační montelukast v kombinaci s mometasonem v terapii chronického astmatu
Účinnost perorálního montelukastu v léčbě chronického astmatu je dobře známá. Montelukast se však osvědčil i jako doplňková terapie nedostatečně kontrolovaného astmatu při samotné léčbě inhalačními kortikosteroidy (ICS).
Účinnost perorálního montelukastu v léčbě chronického astmatu je dobře známá. Montelukast se však osvědčil i jako doplňková terapie nedostatečně kontrolovaného astmatu při samotné léčbě inhalačními kortikosteroidy (ICS). Nedávno bylo prokázáno, že inhalační montelukast ve srovnání s placebem vede u pacientů s chronickým astmatem k významné bronchodilataci. Američtí vědci se proto ve své práci zaměřili na účinnost inhalačního montelukastu jako přídavné terapie k inhalačnímu mometasonu.
Jednalo se o 8týdenní, multicentrickou, randomizovanou, dvojitě zaslepenou, placebem kontrolovanou studii. Tato studie porovnávala účinnost léčby 1× denně aplikovaného inhalačního montelukastu v dávce 1 mg v kombinaci s inhalačním mometasonem v dávce 220 mg s kombinací placeba a inhalačního mometasonu v dávce 220 mg. Studie se účastnili muži a ženy ve věku 15–85 let s diagnózou chronického astmatu, s hodnotami usilovného výdechového objemu (FEV1) v rozmezí 50–80 % předpokládané hodnoty a reverzibilitou FEV1 β-agonisty ≥ 12 %. Primárním hodnoceným parametrem byla průměrná změna výchozí hodnoty FEV1 po 2týdenní léčbě. Sekundárními parametry pak bylo skóre denních a nočních příznaků. Dále bylo hodnoceno i použití krátkodobě působících β-agonistů (SABA), epizody exacerbace astmatu, kontrola astmatu, vrcholová výdechová rychlost (PEF) a počet eozinofilů v krevním obraze.
Ve studii bylo randomizováno celkem 134 pacientů. S ohledem na výchozí hodnoty FEV1 byla kombinace inhalačního montelukastu s inhalačním mometasonem významně účinnější než kombinace placeba s inhalačním mometasonem. Stejně tak vedla tato kombinovaná terapie k významnému zlepšení skóre denních (p = 0,005) a nočních astmatických příznaků (p = 0,015), zvýšení procenta dnů astmatu pod kontrolou (p = 0,004), snížení procenta dnů exacerbací astmatu (p ≤ 0,001) a snížení počtu eozinofilů (p = 0,013). Stran PEF nebo použití SABA nebyly rozdíly statisticky významné, ačkoli později se blížily statistické významnosti (p = 0,073). Obě léčebné kombinace byly dobře tolerovány.
Závěrem lze shrnout, že kombinace inhalačního montelukastu a inhalačního mometasonu vedla ve srovnání s kombinací placeba a inhalačního mometasonu k významnému zlepšení hodnot FEV1, příznaků astmatu, kontroly astmatu i počtu eozinofilů.
(mik)
Zdroj: Philip G. et al. The efficacy and tolerability of inhaled montelukast plus inhaled mometasone compared with mometasone alone in patients with chronic asthma. J Asthma. 2011 Jun; 48 (5): 495–502; doi: 10.3109/02770903.2011.573042
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.