Antihistaminikum jako vzácná příčina léky indukované ezofagitidy a postup, jak jí předcházet

Léky indukovaná ezofagitida

Léky indukovaná ezofagitida byla poprvé popsána v roce 1970 a od té doby bylo publikováno více než 1000 případů. Udává se, že více než 100 léčiv je schopno vyvolat jícnové léze a podílet se tak na vzniku ezofagitidy. V 90 % případů jícnovou sliznici potenciálně poškozují nesteroidní antiflogistika, kyselina acetylsalicylová, tetracyklin, doxycyklin, síran železnatý, bisfosfonáty, quinidin aj. V literatuře existují pouze 2 popsané kazuistiky zabývající se jícnovou ezofagitidou po požití antihistaminik (1× thiazinam, 1× loratidin).

Klinické příznaky ezofagitidy zahrnují bolest při polykání (odynofagie), perzistující retrosternální bolest a dysfagii. Endoskopicky jsou prokázány slizniční eroze, hlubší ezofageální ulcerace a fokální či rozšířené zánětlivé změny. Ulcerace jsou přítomné zejména v anatomicky zúžených místech jícnu: mezi prstencovou chrupavkou a krční páteří, v místě aortálního oblouku a odstupu levého hlavního bronchu a v místě gastroezofageální junkce. Následkem ulcerací mohou vzniknout i profuzní krvácení či striktury jícnu.

Popis případu

Raritní případ ezofagitidy vyvolané antihistaminikem desloratadinem byl publikován v časopise Gastroenterology Research. Autoři prezentují kazuistiku 37leté ženy přijaté k hospitalizaci s 5denní anamnézou odynofagie, dysfagie a retrostenální bolesti vystřelující do zad. Pacientka do doby přijetí neměla žádné jícnové ani gastrointestinální obtíže. Endoskopické vyšetření horní části gastrointestinálního traktu odhalilo 5−6mm eroze ve středním jícnu v oblasti, kde jícen prochází mezi sestupnou aortou a levým bronchem. Na ostatních částech sliznice jícnu, kardie, žaludku a duodena nebyla zjištěna žádná patologie.

Při podrobnějším zkoumání anamnézy bylo zjištěno, že večer před nástupem obtíží žena užila před usnutím 1 tabletu s 5 mg desloratadinu a zapila ji minimálním množstvím tekutiny. Po zjištění slizničních erozí byla pacientce předepsána dieta a inhibitory protonové pumpy. Subjektivní obtíže odezněly po 10 dnech zmíněné terapie.

Diskuse

Zmíněná kazuistika poukazuje na nutnost dodržování vhodných opatření při užívání medikace. Užívání tablet v supinní poloze nebo okamžité ulehnutí po spolknutí léku zapitého nedostatečným množstvím tekutin jsou nejčastějšími rizikovými faktory ze strany pacientů přispívající ke vzniku polékové slizniční léze. Mezi faktory na straně jícnu pro vznik léky indukovaného zánětu řadíme poruchy motility jícnu a jeho fyziologická zúžení. V neposlední řadě jsou důležité i farmakologické vlastnosti léčiva, jeho adhezivita, velikost tablet a doba kontaktu léčiva se sliznicí.

Závěr

Závěrem autoři upozorňují na skutečnost, že jednoznačnou prevencí ezofagitidy vyvolané léky je jejich užívání ve vzpřímené pozici, dostatečné zapíjení každé dávky léčiv alespoň 100−150 ml tekutiny a setrvání ve vzpřímené pozici po dobu 10−15 minut po požití léku. 

(moa) 

Zdroj: Alkim H., Iscan M. Desloratadine induced pill esophagitis. Gastroenterology Res 2012; 5 (1): 37−38.