Porovnání triamcinolonu a pimekrolimu v terapii atopické dermatitidy

Úvod

Atopická dermatitida je multifaktoriální neinfekční zánětlivé onemocnění kůže, které se typicky vyznačuje chronickými recidivami. Jedná se převážně o onemocnění dětského věku, postihuje však i dospělé pacienty. Základem terapie je lokální aplikace dermatologik, jež nalézají své uplatnění v akutní i chronické fázi nemoci. Jedná se především o emoliencia, kortikosteroidy, imunomodulancia, barevné a bílé pasty. Studie německých lékařů z roku 2013 se zabývala porovnáním triamcinolonu (z lékové skupiny kortikosteroidů) a pimekrolimu (z lékové skupiny imunomodulancií) v terapii kožních lézí u pacientů s atopickou dermatitidou.

Metodika studie

Kontrolované randomizované dvojitě zaslepené studie se zúčastnilo celkem 15 pacientů (7 žen, 8 mužů) se symetrickými loketními lézemi. Věk zúčastněných se pohyboval v rozmezí 21−45 let. Kožní léze byly hodnoceny jako mírné až středně těžké. Jedna skupina podstoupila terapii krémem s obsahem 0,1 % triamcinolonu, druhá skupina krémem s obsahem 1 % pimekrolimu. Celková doba terapie činila 3 týdny. Před jejím zahájením a po ukončení byla provedena biopsie kůže hodnotící lipidovou dvojvrstvu a strukturu lamelárních tělísek pomocí transmisní elektronové mikroskopie. Zhodnocení indexu klinických obtíží, hydratace kůže a transepidermální ztráty vody bylo provedeno v den 1, 8 a 22.

Výsledky 

V rámci klinického hodnocení obě skupiny vstoupily do studie s téměř identickým klinickým skóre a u obou skupin bylo pozorováno výrazné zlepšení klinických symptomů. Ústup klinických obtíží však byl výraznější a rychlejší při terapii triamcinolonem v porovnání s pimekrolimem. V den 22 byl rozdíl nejvíce signifikantní (p = 0,0008). Intenzita pruritu hodnocená pomocí vizuální analogové škály ustupovala v obou skupinách, signifikantněji však ve skupině léčené triamcinolonem (p < 0,05).

Hodnocení biofyzikálního parametru transepidermální ztráty vody prokázalo pozitivní efekt obou léků. Výraznější zlepšení bylo pozorováno při terapii triamcinolonem v porovnání s pimekrolimem (p = 0,1036 v den 8; p = 0,0003 v den 22). Integrita stratum corneum se zvýšila přibližně o 16 % v obou skupinách. Při použití protilátky proti Ki-67 bylo prokázáno snížení rychlosti proliferace keratinocytů o 33 % při terapii pimekrolimem (p = 0,1235) a o 70 % při terapii triamcinolonem (p = 0,0002) ve srovnání s oblastmi kůže nepostiženými zánětem. Při terapii pimekrolimem byl naopak nalezen vyšší podíl fyziologických lamelárních tělísek v postižených oblastech v porovnání s triamcinolonem.

Závěr

Výsledky studie ukazují, že triamcinolon i pimekrolimus vykazují pozitivní efekt v terapii atopické dermatitidy. Ve většině sledovaných parametrů však prokázal výraznější efekt triamcinolon oproti pimekrolimu.

(holi)

Zdroj: Jensen J. M., Weppner M., Dähnhardt-Pfeiffer S. et al. Effects of pimecrolimus compared with triamcinolone acetonide cream on skin barrier structure in atopic dermatitis: a randomized, double-blind, right-left arm trial. Acta Derm Venereol 2013; 93 (5): 515−519; doi: 10.2340/00015555-1533.