Volná cirkulující DNA jako biomarker pro predikci a monitorování léčby kolorektálního karcinomu

Role EGFR

Panitumumab je monoklonální protilátka ze skupiny extracelulárních inhibitorů receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR − epidermal growth factor receptor), která představuje výrazný pokrok v léčbě pacientů např. s metastazujícím kolorektálním karcinomem. EGFR hraje klíčovou roli v kancerogenezi, jeho intracelulární signální dráha inhibuje apoptózu, aktivuje buněčné dělení, angiogenezi, metastazování, ale i rezistenci vůči chemoterapii.

Mutace genu KRAS

Molekulárně genetické prediktivní markery mohou finančně náročnou terapii inhibitory EGFR významně zefektivnit. V případě kolorektálního karcinomu se zatím jako nejslibnější prediktivní marker jeví produkt genu KRAS, jenž je součástí signální kaskády EGFR. Bylo prokázáno, že extracelulární inhibitory EGFR účinkují pouze u pacientů, v jejichž nádoru se vyskytuje nemutovaný gen KRAS. Proto by mělo být u každého pacienta ještě před zahájením léčby provedeno genetické vyšetření. Navíc se mutace v genu KRAS mohou objevit a hromadit teprve při léčbě cetuximabem a panitumumabem, což vede k rezistenci nádorů vůči této cílené terapii.

Prognostická a prediktivní hodnota

V současné době vzrůstá počet prací, které dokumentují, že analýza cirkulující volné DNA pocházející z nádoru, eventuálně (mikro)metastáz může mít významnou diagnostickou, prognostickou i prediktivní hodnotu. Bylo by možné ji využít např. v časné diagnostice, dále pro výběr nemocných, u kterých by byla vhodná adjuvantní chemoterapie, ke sledování léčených pacientů, k hodnocení odpovědi na léčbu nebo ke stanovení prognózy.  

Množství volné cirkulující DNA koreluje s přežitím pacientů, což se již ukázalo v několika studiích. Studována je také metylace této volné DNA, míra její fragmentace a mutace v různých genech, jež nese. Také tyto parametry korelují s přežitím pacientů. V kontextu anti-EGFR léčby by zavedení neinvazivních krevních testů do klinické praxe umožnilo detekovat volnou DNA, která nese mutovaný gen KRAS. Tak by bylo možné odhalit časné známky rezistence k léčbě inhibitory EGFR ještě předtím, než se objeví klinické příznaky progrese onemocnění.

Závěr

Cirkulující volná DNA by v budoucnu mohla mít významný přínos při léčbě rakoviny tlustého střeva a konečníku. Stanovení jejího množství nebo jiných parametrů by mohlo být součástí stanovení stadia onemocnění a také rozhodování o léčbě v duchu personalizované medicíny.

(ada)

Zdroj: Matikas A., Voutsina A, Trypaki M., Georgoulias V. Role of circulating free DNA in colorectal cancer. World J Gastrointest Oncol 2016; 8 (12): 810−818.