Cirkulující nádorové buňky: „Tekutá biopsie“ již brzy v praxi?

Cirkulující nádorové buňky

Termín cirkulující nádorové buňky (CTC − circulating tumor cells) známe z hematoonkologie. Jejich detekce je zde součástí diagnózy, pokročilejší metody pak umožňují například diagnostiku minimální reziduální nemoci po léčbě hematologických malignit. Cirkulující nádorové buňky však můžeme v organismu nalézt i v případě solidních nádorů. O odběru a analýze CTC se hovoří jako o „tekuté biopsii“, vedle neinvazivnosti odběru materiálu však přinášejí oproti klasické biopsii i nespočet dalších výhod.

Přítomnost, množství i charakteristika

Pronikání nádorových buněk do krve a lymfatického systému je základním předpokladem vzniku metastáz. Samotná přítomnost CTC v organismu tak není při známé malignitě překvapivým nálezem – může však vypovídat například o riziku přítomnosti mikrometastáz u nově diagnostikovaného nemetastatického karcinomu nebo nás včas upozornit na počínající recidivu nemoci. Kvantifikace CTC a sledování jejich dynamiky v závislosti na léčbě může usnadnit rozhodnutí o agresivnějším nebo naopak šetrnějším terapeutickém postupu (konkrétně například o podání či nepodání adjuvantní chemoterapie).

V neposlední řadě může být užitečná i molekulární charakteristika zachycených buněk. Jestliže je schopná spolehlivě vypovídat o charakteristice solidního nádoru, může nám poskytnout informace nezbytné pro výběr biologické či hormonální terapie, aniž bychom byli nuceni zatěžovat pacienta rizikovou invazivní biopsií.

Mnoho směrů dosavadního výzkumu

Okultní nádorové buňky můžeme detekovat v periferní krvi, kostní dřeni, lymfatickém systému nebo peritoneální laváži. Laboratorních metod jejich záchytu je testováno a používáno hned několik. Během více než 10 let výzkumů se daří stále lépe překonávat praktické překážky, jako je například velmi malé množství CTC v krvi nebo jejich molekulárněgenetická heterogenita. Stejně tak se vyvíjejí i metody izolace, kultivace a charakterizace těchto buněk.

Mezi diagnózy, v souvislosti s nimiž se o CTC hovoří nejvíce, patří karcinom prsu, kolorektální karcinom, karcinom prostaty a nemalobuněčný karcinom plic. Prognostický význam a klinická využitelnost CTC jsou stále předmětem výzkumů. Vzhledem k rozmanitosti, co se týče diagnóz, klinických stadií, přístupů k analýze i žádaných výstupů z ní, je těžké hodnotit užitečnost CTC jakožto celku. Dosavadní studie se proto zaměřují spíše na jejich využití v konkrétních případech.

CTC a kolorektální karcinom

U kolorektálního karcinomu bylo prokázáno, že CTC v krvi mohou posloužit jako prognostický faktor u nově diagnostikovaného nemetastatického karcinomu. Prognostický význam mají CTC detekované ve vzorku krve odebraném jak před radikální operací, tak i pooperačně. Co se týče pokročilého kolorektálního karcinomu ve stadiu generalizace, zdá se, že sledování CTC by mohlo umožnit zhodnocení rozsahu onemocnění, časnou detekci relapsu po léčbě a kontrolu mutačního stavu onkogenu KRAS, jehož znalost je nezbytná pro volbu cílené terapie.

Výzkumu cirkulujících nádorových buněk a jejich role v léčbě kolorektálního karcinomu se podrobně věnují i česká pracoviště (viz níže uvedené recentně publikované práce). Vybavení i praktické znalosti nezbytné pro jejich detekci a charakterizaci tedy máme k dispozici. Prospektivní klinické studie s využitím CTC jako klinického markeru zatím probíhají, jestliže však jejich výsledky jednoznačně prokážou užitečnost využití CTC, můžeme být brzy v boji s kolorektálním karcinomem vybaveni zbrusu novou zbraní. 

(luko)

Zdroje:
1. Bielčiková Z., Jakabová A., Pinkas M. et al. Circulating tumor cells: what we know, what do we want to know about them and are they ready to be used in clinics? Am J Transl Res 2017; 9 (6): 2807−2823.
2. Eliasova P., Pinkas M., Kolostova K. et al. Circulating tumor cells in different stages of colorectal cancer. Folia Histochem Cytobiol 2017; 55 (1): 1−5. doi: 10.5603/FHC.a2017.0005.
3. Bouchalová K., Hajdúch M. Prediktivní a prognostická onkologie. Univerzita Palackého, Olomouc, 2016. ISBN 978-80-244-5041-4.