Bezpečnost a účinnost panitumumabu u pacientů s neresekovatelným kolorektálním karcinomem – postmarketingové sledování

Sledovaná populace

Postmarketingová studie zahrnovala pacienty léčené panitumumabem od června 2010 (kdy zde byl uveden na trh) do září 2012. Analyzována byla data 3 085 pacientů. Panitumumab byl použit ve 3. linii léčby nebo později u 72,4 % pacientů, předchozí protinádorovou léčbu (včetně adjuvantní chemoterapie) podstoupilo 94,4 % pacientů. Průměrná doba terapie panitumumabem činila 113 dní, 14,6 % pacientů dostávalo panitumumab déle než 10 měsíců.

Výsledná zjištění

Panitumumab byl v průběhu sledování vysazen u 84 % pacientů. Důvodem vysazení byly progrese onemocnění (61,7 %), výskyt nežádoucích účinků (14 %), odmítnutí léčby pacientem (6,2 %), nedodržování plánu návštěv pacienta v nemocnici (1 %) a jiné důvody (6 %).

Nežádoucí reakce celkově

Nežádoucí reakce se projevily u 84,1 % (n = 2 595) pacientů, z nichž nejčastějšími byly kožní komplikace (76,6 %), infekce (25 %), gastrointestinální poruchy (20,8 %) a poruchy metabolismu a výživy (17,9 %). U pacientů s monoterapií panitumumabem (n = 1 254) se nežádoucí reakce vyskytly v 80,1 % případů; v 19,7 % se jednalo o stupeň ≥ 3 a 5,4 % reakcí bylo klasifikováno jako závažné. Ve skupině, kde pacienti podstoupili kombinovanou léčbu panitumumabem (n = 1 831), se nežádoucí reakce objevily v 86,9 % případů; 30,0 % bylo stupně ≥ 3 a 7,9 % reakcí bylo klasifikováno jako závažné. Nebyl registrován významný rozdíl ve výskytu nežádoucích reakcí při použití panitumumabu v kombinacích s různými chemoterapeutickými režimy: FOLFOX 86,7 % (stupeň ≥ 3 29,3 %, závažné 9,1 %) vs. FOLFIRI 87,4 % (29,8 a 8,1 %).

Kožní komplikace

Kožní komplikace se vyskytly u 78,4 % sledovaných pacientů (stupeň ≥ 3 u 14,7 %). Nejčastější byly akneiformní dermatitidy (69,9 %), paronychie (24,2 %), suchá kůže (21,7 %) a pruritus (4,8 %). Souhrnná prevalence těchto komplikací byla podobná v monoterapii (74,7 %) i v kombinované léčbě panitumumabem (80,9 %). Z důvodu kožních nežádoucích reakcí byla léčba ukončena u 7,0 % pacientů, ostatní v terapii mohli pokračovat navzdory těmto komplikacím.

Abnormality elektrolytů 

Během léčby panitumumabem byla u některých pacientů kontrolována hladina sérového hořčíku, vápníku a draslíku. Elektrolytová dysbalance se objevila u 19,3 % (596) pacientů, u 4,8 % se jednalo o stupeň ≥ 3. Nejčastější byla hypomagnezémie (36,5 % pacientů, u nichž byla k dispozici relevantní data), dále pak hypokalcémie (6,7 %) a hypokalémie (2,3 %). U 3 pacientů s elektrolytovou dysbalancí došlo k prodloužení intervalu QT a dále se vyskytla rhabdomyolýza, paralýza, tetanie a křeče.

Reakce po podání infuze

Infuzní reakce se objevila u 1,5 % pacientů, stupeň ≥ 3 u 0,2 %. Z toho 61,7 % reakcí se objevilo při prvním podání infuze, 14,9 % při druhém podání a u zbývajících pacientů se reakce objevila později.

Intersticiální plicní nemoc (ILD)

ILD se vyskytla u 1,3 % pacientů, tento podíl byl identický u pacientů léčených panitumumabem v monoterapii i dostávajících panitumumab v kombinované léčbě. 0,6 %, tj. 20 pacientů během léčby zemřelo následkem ILD.

Srdeční onemocnění

Srdeční onemocnění se objevilo u 0,2 % pacientů. 1 pacient, kterému byl podáván panitumumab spolu s FOLFIRI, zemřel v důsledku srdečního selhání.

Úmrtí

Během léčby bylo hlášeno 1 135 úmrtí. Nejčastěji byla spojena s progresí onemocnění. U 2,2 % úmrtí nebyla vyloučena spojitost s podáním panitumumabu.

Účinnost

Střední doba přežití u 1 062 pacientů léčených panitumumabem v monoterapii ve 3. linii léčby dosahovala 10,3 měsíce (9,0–11,8 měsíce).

Závěr

Tato postmarketingová studie potvrzuje bezpečnost a účinnost panitumumabu, stejně jak je tomu u dřívějších klinických studií. Studie dále ukazuje příznivý poměr rizik a benefitů pro použití panitumumabu u pacientů s neresekovatelným kolorektálním karcinomem.

(mkd)

Zdroj: Boku N., Sugihara K. Kitagawa Y. et al. Panitumumab in Japanese patients with unresectable colorectal cancer: a post-marketing surveillance study of 3085 patients. Jpn J Clin Oncol 2014; 44 (3): 214–223, doi: 10.1093/jjco/hyt196.