Memantin ulehčuje každodenní život nemocným i pečovatelům

Úvod

Memantin je jedním ze základních léků využívaných v terapii Alzheimerovy demence. V České republice je z veřejného zdravotního pojištění hrazen pacientům se skóre MMSE (Mini-Mental State Examination) 6–19 bodů. Při hodnotách MMSE 18–19 bodů je však memantin hrazen pouze u pacientů, kteří netolerují léčivé přípravky ze skupiny inhibitorů acetylcholinesterázy.

Metodika a průběh studie

Do 6měsíčního otevřeného sledování léčby memantinem bylo v letech 2007–2009 zařazeno 1001 pacientů se středně těžkou až těžkou Alzheimerovou nemocí (skóre MMSE 6–19 bodů) léčených v neurologických a psychiatrických ambulancích v České republice, jejichž průměrný věk činil 78,4 roku. Ve sledovaném souboru mělo téměř 70 % pacientů vstupní hodnotu skóre MMSE mezi 12 a 17 body. Memantin byl titrován po týdnu po 5 mg do dávky 20 mg na den od 4. týdne sledování. Hodnocení probíhalo na začátku sledování a při kontrole po 2, 4 a 6 měsících.

Celkový klinický dojem hodnotil lékař pomocí škál CGI-S (Clinical Global Impression – Severity) a CGI-C (Clinical Global Impression – Change). Kognice byla hodnocena testem MMSE, zvládání základních denních aktivit testem ADL (Activities of Daily Living) dle Barthelové, frekvence a závažnost neuropsychiatrických příznaků u demence pomocí zjednodušeného dotazníku NPI (Neuropsychiatric Inventory). Hodnocena byla i zátěž pečovatelů prostřednictvím zkrácené modifikované škály ZBI (Zarit Burden Interview). Dalším parametrem byla četnost nežádoucích účinků.

Výsledky

U všech hlavních sledovaných škál bylo v průběhu léčby zaznamenáno signifikantní statisticky významné zlepšení zdravotního stavu (p < 0,001). Pouze ve škále ADL již nedošlo ke statisticky významnému zlepšení mezi 3. a 4. kontrolou. Signifikantní zlepšení bylo patrné také u všech subškál NPI (p < 0,001).

Při hodnocení závislosti úspěšnosti léčby na vstupní hodnotě škály MMSE bylo zjištěno, že neexistuje statisticky významný rozdíl v úspěšnosti léčby mezi pacienty se vstupním MMSE 18–19 bodů a vstupním MMSE 6–17 bodů, což bylo potvrzeno na škálách MMSE (p = 0,434), NPI (p = 0,196) i CGI (p = 0,118).

Výskyt nežádoucích účinků memantinu byl vzácný. Při první kontrole se objevily u 9 pacientů (0,9 %), při každé další kontrole byl jejich výskyt nižší. V rámci 4. kontroly měl nežádoucí účinky pouze 1 pacient. Nejčastěji se jednalo o zvýšenou agitovanost, bolest hlavy, zvýšený neklid a nauzeu. Nebyly zaznamenány žádné závažné nežádoucí účinky.

Diskuse a závěr

Toto otevřené sledování potvrdilo − podobně jako předchozí práce − účinnost a bezpečnost memantinu v indikaci střední až těžké demence u Alzheimerovy nemoci v běžné klinické praxi v České republice. Kromě zlepšení kognitivního výkonu a zlepšení ve výkonu denních aktivit byl významný rovněž pokles výskytu neuropsychiatrických příznaků. Tento terapeutický efekt má praktický význam i pro oddálení institucionalizace nemocných a v neposlední řadě pro snížení zátěže pečovatelů.

Sledování také ukázalo účinnost memantinu u nemocných se vstupním MMSE skóre 18 a 19, srovnatelnou s účinností u pacientů s těžším kognitivním postižením. To potvrzuje vhodnost podávání memantinu širokému spektru nemocných a zdůrazňuje důležitost včasné diagnostiky a terapie.

(dos)

Zdroj: Konrád J., Hanyš R., Dvořák A., Rozehnalová E. Memantin v léčbě střední a těžké demence u Alzheimerovy nemoci. Šestiměsíční otevřené sledování 1001 nemocných. Hodnocení zátěže pečovatelů a efektivnosti léčby ve skupině nemocných s MMSE 18 a 19 bodů. Česká a slovenská psychiatrie 2011; 107 (5): 257–262.