Bakterie přenášené klíšťaty obcházejí imunitní systém variací proteinů

Bakterie Anaplasma phagocytophilum způsobuje u přežvýkavců klíšťovou horečku a u lidí granulocytární anaplazmózu. Anaplasma je přenášena klíšťaty, a jakkoli je nákaza touto bakterií u člověka poměrně vzácná, chovatelům ovcí způsobuje infekce zvířat každoročně značné finanční ztráty. Proti anaplazmóze zatím neexistuje žádná vakcína, ta by však mohla být velmi žádaná přinejmenším ve veterinární medicíně. Výsledky, které by měly přispět k porozumění přenosu infekce a potenciálnímu vývoji vakcíny, byly v poslední době zveřejněny v časopise Acta veterinaria scandinavica.

Tým norských autorů zkoumal variace bakteriálního povrchového proteinu MSP2 (P44). To je zatím nejvíce imunogenní známý bakteriální antigen, který sestává z konzervovaných a variabilních segmentů. Když norští vědci klonovali a sekvenovali gen pro protein MSP2 (P44) v různých fázích infekce, získané sekvence byly značně variabilní. Zdá se tedy, že v průběhu infekce anaplazmózou se variabilní segmenty proteinu MSP2 (P44) mezi sebou kombinují, vznikají tak různé proteiny a bakterii se tímto způsobem daří unikat před imunitním dohledem.

Ve svém výzkumu se vědci dále zabývali i otázkou, zda a jak se mezi sebou liší jednotlivé genetické varianty bakterie Anaplasma phagocytophilum. Ovce nakažené 16S variantou 1 (GenBank no M73220) měly v průběhu infekce častější frekvenci bakteriémie, v krvi bylo přítomno více mikroorganismů a bakteriémie trvala delší dobu než u ovcí nakažených 16S variantou 2 (GenBank no AF336220).

Vědci se domnívají, že právě rozdíly v produkci variabilních proteinů a rozdíly v životním cyklu mohou způsobovat, že některé bakteriální varianty se v přírodě šíří více než jiné a některé z variant rovněž způsobují ve stádech větší ztráty.

(vek)

Zdroje:
Granquist E. G. et al.: Variant and individual dependent nature of persistent Anaplasma phagocytophilum infection. Acta Vet Scand. 52: 25.