Terapie statiny může snižovat mortalitu pacientů hospitalizovaných s onemocněním COVID-19

Spektrum účinků terapie statiny a vliv na COVID-19

Užívání statinů ovlivňuje nejen oxidaci lipidů, ale i zánětlivé, imunomodulační a endotelové funkce. Data z počítačových modelů naznačují, že molekuly statinu interferují s hlavní proteázou viru SARS-CoV-2, což by mohlo vést k potenciálnímu inhibičnímu účinku na replikaci viru. Proto někteří autoři doporučují statiny jako doplňkovou léčbu při onemocnění COVID-19.

Na druhou stranu podávání statinů u zvířecích modelů vedlo ke zvýšení exprese proteinů ACE2, jež jsou považovány za hlavní receptor umožňující koronaviru vstup do buňky. Statiny by také mohly zesilovat myopatie spojené s onemocněním COVID-19 a dále je třeba vzít v úvahu jejich interakční profil, zejména ve spojení s léčbou antivirotiky.

Prezentovaná studie si dala za cíl objasnit potenciální přínosy již probíhající léčby statiny u pacientů hospitalizovaných s onemocněním COVID-19.

Metodika a cíle analýzy

Retrospektivní observační studie využila data o pacientech hospitalizovaných v 19 katalánských nemocnicích. Byly shromážděny údaje o anamnéze, lipoproteinovém profilu, probíhající léčbě a klinických datech dospělých pacientů s infekcí SARS-CoV-2 potvrzenou testem PCR, kteří byli hospitalizováni po dobu nejméně 24 hodin. Hodnotilo se, zda pacient v předchozím roce užíval statiny, v jaké dávce a zda se v terapii pokračovalo i během hospitalizace.

Hlavním cílem bylo hodnocení mortality pacientů, sekundárním cílem potom analýza vlivu terapie statiny na klinický průběh onemocnění. Pro analýzu mortality bylo provedeno přiřazení kontrol a případů s ohledem na demografické a klinické charakteristiky s využitím modelu genetického přiřazování. Pro vyhodnocení míry rizika byl využit Coxův model proporcionálních rizik a další statistické modely.

Výsledky

Do analýzy byla zahrnuta data 2157 pacientů (42,8 % žen) s mediánem věku 67 let. Celkem 581 pacientů (38,7 % žen) bylo při přijetí do nemocnice na léčbě statiny, z toho 30 % na vysoké denní dávce (atorvastatin 80 mg nebo rosuvastatin 20 mg). U 57,8 % pacientů se v léčbě pokračovalo i během hospitalizace, u 42,2 % byla léčba v průběhu 48 hodin po přijetí do nemocnice přerušena. Pacienti léčení statiny byli v průměru o 11 let starší než neléčená kohorta, která měla i signifikantně méně komorbidit.

Celkem se vyskytlo 353 úmrtí, celková mortalita ve skupině na statinové terapii činila 19,8 % a ve skupině neléčené statiny 15 %. Po přiřazení kontrol a případů činila mortalita v kontrolní skupině neléčené statiny 25,4 % (poměr rizik [HR] 0,58; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,39-0,89; p = 0,01). U pacientů, kteří i po nástupu do nemocnice pokračovali v předepsané léčbě statiny, byla míra úmrtnosti ještě nižší (17,4 %; p = 0,045).

Míra komplikací spojených s těžkým průběhem onemocnění (např. syndrom akutní dechové tísně, akutní selhání ledvin nebo potřeba tracheální intubace) byla u pacientů léčených statiny nižší, ale pozorovaný rozdíl nebyl statisticky signifikantní.

Závěr

Byla pozorována nižší mortalita pacientů hospitalizovaných s onemocněním COVID-19, kteří před přijetím do nemocnice užívali statiny. Léčba statiny by se během nemocničního pobytu neměla přerušovat.

(este)

Zdroj: Masana L., Correig E., Rodríguez-Borjabad C. et al. Effect of statin therapy on SARS-CoV-2 infection-related mortality in hospitalized patients. Eur Heart J Cardiovasc Pharmacother 2020 Nov 2: pvaa128, doi: 10.1093/ehjcvp/pvaa128 [Epub ahead of print].