Změna léčby z kyseliny zoledronové na denosumab vede ke zlepšení funkce ledvin u pacientů s kostními metastázami
Autoři studie publikované v International Journal of Clinical Oncology poukázali na další benefit použití denosumabu u pacientů s pokročilým nádorovým onemocněním. Změna léčby z kyseliny zoledronové na denosumab vedla ke zlepšení clearance kreatininu, která při předchozí léčbě kyselinou zoledronovou klesla.
Úvod
Pacienti s kostními metastázami jsou vystaveni riziku vzniku kostních komplikací (SRE − patologické zlomeniny, úporná bolestivost či komprese páteřní míchy). V prevenci kostních příhod se proto podávají látky ovlivňující metabolismus kostí (BMA − bisfosfonát 3. generace kyselina zoledronová nebo humánní monoklonální protilátka denosumab).
Klinické studie III. fáze u pacientů s kostními metastázami poukázaly na noninferioritu až superioritu ve srovnání s kyselinou zoledronovou v prevenci či oddálení SRE. Volba optimální BMA však zůstává nespecifikována. Jedním z hlavních důvodů redukce dávky kyseliny zoledronové je snížení renální funkce. Autoři studie se proto rozhodli zhodnotit vliv obou BMA na funkci ledvin.
Soubor pacientů
Retrospektivní analýza zahrnula pacienty s metastatickým karcinomem prostaty, ledvin nebo močových cest, kteří užívali denosumab (n = 118) v období let 2012−2015 po dobu delší než 3 měsíce.
Výsledky
V minulosti užívalo 57 pacientů (48 %) kyselinu zoledronovou a 61 pacientů (52 %) denosumab jako lék první volby. Důvody převedení léčby z kyseliny zoledronové na denosumab byly:
- zvýšená sérová hladina kreatininu (26 pacientů, 46 %),
- preference léčiva nemocným (16 pacientů, 28 %),
- obtíže při intravenózním podávání léku (10 pacientů, 17 %)
- nebo jiné důvody (5 pacientů, 9 %).
Medián hodnoty clearance kreatininu ve skupině se zvýšenou sérovou hladinou kreatininu činil:
- 59,9 ml/min před podáváním kyseliny zoledronové,
- 40,9 ml/min na počátku léčby denosumabem,
- 47,5 ml/min po 3 měsících od prvního podání denosumabu,
- 52,0 ml/min při poslední kontrole.
Rozdíly byly statisticky významné.
Závěr
Několik studií prokázalo vyšší účinnost denosumabu v oddálení SRE. Kromě toho nabízí lék i další benefity, jmenovitě subkutánní cestu podávání a skutečnost, že není nutno striktně monitorovat funkci ledvin a upravovat podle toho jeho dávkování. Prezentovaná práce navíc jako první ukázala, že denosumab dokáže korigovat funkci ledvin zhoršenou v důsledku podávání kyseliny zoledronové.
(raj)
Zdroj: Yamasaki M., Yuasa T., Uehara S. et al. Improvement of renal function by changing the bone-modifying agent from zoledronic acid to denosumab. Int J Clin Oncol 2016 Jul 11, doi: 10.1007/s10147-016-1019-4 [Epub ahead of print].
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.