Bezpečnost kombinace abirateronu a látek pro léčbu kostního postižení
Postižení kostí je vážným rizikem spojeným s metastatickou rakovinou prostaty. Nové léky, jako abirateron, se proto kombinují s kyselinou zoledronovou či denosumabem, které oddalují následky kostního poškození. Bezpečnost léčby přitom není ohrožena.
Rakovina prostaty je druhé nejčastější nádorové onemocnění mužů. Většina pacientů s metastázami dobře odpovídá na androgenní deprivaci. Po asi 2−3 letech však dochází k progresi a rozvine se kastračně rezistentní rakovina prostaty (CRPC). Při jejím metastazování (mCRPC) se 90 % ložisek prezentuje v kosti. Související postižení kostí je vážná komplikace, na jejíž léčbu se v současnosti klade velký důraz. Činnost osteoklastů, jež se podílejí na resorpci kosti, účinně narušují bisfosfonáty (kyselina zoledronová) nebo inhibitory RANKL (denosumab). Význam jejich podávání je hlavně preventivní, protože klinické příznaky postižení kostí souvisejí s úbytkem kostní hustoty.
Abirateron-acetát (AA) je látka, jež se po podání přeměňuje v organismu na abirateron, který blokuje 17α-hydroxylázu/C17,20-lyázu − enzym zodpovědný za syntézu androgenů ve varlatech i mimo gonády. Jde o klíčový krok v omezení růstu tumoru.
Studie s označením COU-AA-302 potvrdila výhody podání kombinace AA a prednisonu oproti samotnému prednisonu u skupiny mužů s asymptomatickou a mírně symptomatickou mCRPC citlivou k chemoterapii. Výsledky vyplývají z průběžné analýzy studie, která nadále probíhá. Opírá se o ně i prezentovaný článek, který post-hoc analyzuje bezpečnost a výhody kombinace AA se současnou léčbou postižení kostí.
Z vybraného vzorku 353 mužů (34 % [184/546] ze skupiny léčené AA; 31 % [169/542] z placebové skupiny) užívali pacienti v 93 % případů kyselinu zoledronovou, v 6 % denosumab, v 1 % jiné preparáty. Tyto léky neinteragovaly s AA a oddálily nutnost podání opiátů, ale neměly vliv na zahájení chemoterapie nebo na progresi PSA. Bezpečnostní profil kombinované léčby byl podobný jako u pacientů neléčených kyselinou zoledronovou nebo denosumabem. Kvůli rozdělení pacientů do skupin vznikly menší vzorky. Není proto statisticky možné s naprostou jistotou určit přínos kostní terapie. Limitem je samotná retrospektivní povaha analýzy a bylo by třeba většího počtu pacientů. Z výsledků bylo přesto možné vyslovit závěr, že léčba postižení kostí je v kombinaci s abirateronem bezpečná a dobře tolerovaná. Důležitým klinickým aspektem je, že se zřejmě podílí na zpoždění příznaků kostních metastáz.
(mtn)
Zdroj: Saad F., Shore N., Van Poppel H. et al. Impact of bone-targeted therapies in chemotherapy-naïve metastatic castration-resistant prostate cancer patients treated with abiraterone acetate: post hoc analysis of study COU-AA-302. Eur Urol 2015 Oct; 68 (4): 570−577; doi: 10.1016/j.eururo.2015.04.032.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.