Sunitinib v terapii karcinomu ledvin u dětských pacientů

Specifika renálního karcinomu v pediatrii

V Evropě je ročně diagnostikováno přibližně 1000 nových případů karcinomu z renálních buněk (RCC) u dětských pacientů, což představuje 1,9–6 % případů nádorů ledvin u dětí. Subtypem s častější prevalencí jsou nádory, u nichž dochází k translokaci Xp11 a t(6;11) vedoucí k nadměrné expresi genů pro transkripční faktory TFE3 a TFEB.

Terapie renálního karcinomu u dětí je obecně založena na zkušenostech s terapií karcinomů ledvin u dospělých pacientů, a to právě kvůli limitovaným důkazům ohledně efektivity a bezpečnosti jednotlivých modalit terapie. Základem terapie lokalizovaných tumorů je chirurgická resekce, která je asociovaná s excelentní prognózou. Provádění současné disekce lymfatických uzlin je podle dostupných dat kontroverzní.

Ačkoliv na renální karcinom umírá poměrně malý podíl dětí, metastatické postižení je spojeno s nepříznivou prognózou, obdobně jako je tomu u dospělých pacientů. Konvenční radioterapie u dětí s karcinomem ledvin nemá kurativní efekt. U konvenční chemoterapie také nebyla v rozsáhlých kohortách prokázána efektivita.

Podle dostupných výzkumů je jednou ze slibných možností terapie systémového onemocnění podávání inhibitoru tyrosinkináz sunitinibu, který u dospělých pacientů signifikantně přispívá ke zvýšení celkového přežití a dalších důležitých parametrů.

Výsledky studií

Sunitinib působí jako inhibitor mnoha receptorů pro tyrosinkinázy, jež se podílejí na růstu tumoru, patologické angiogenezi a metastatické progresi karcinomu. Uplatňuje se kromě terapie metastatického renálního karcinomu také v léčbě gastrointestinálních stromálních tumorů a pankreatických neuroendokrinních tumorů.

Malouf et al. ve své studii hodnotili účinnost cílené léčby u dětských a dospělých pacientů s metastatickým renálním karcinomem s translokací Xp11. Podávání sunitinibu u těchto pacientů vedlo k delší době přežití bez progrese onemocnění v porovnání s terapií cytokiny. Při terapii sunitinibem byla pozorována doba přežití bez progrese onemocnění 8,2 měsíce (n = 11; 95% interval spolehlivosti [CI] 2,6–14,7), při terapii cytokiny 2 měsíce (n = 9; 95% CI 0,8–3,3).

Chowdhuryová et al. publikovali kazuistiku 11leté pacientky s metastatickým renálním karcinomem s translokací Xp11, která byla léčena sunitinibem. Dívka byla vyšetřena pro 3 dny trvající makroskopickou hematurii s bolestmi v bedrech a palpačně hmatnou objemnou masou v levé části břicha. Pomocí zobrazovacích metod byla diagnostikována objemná heterogenní kalcifikovaná masa tkáně v oblasti levé ledviny o rozměrech 6,6 × 6,9 cm. Na CT hrudníku byly taktéž zachyceny změny v oblasti levé pleury a nodulus o průměru 2 mm v periferii dolní části levé plíce. Pomocí perkutánní biopsie byl histologicky verifikován solidní a papilární renální karcinom s translokací Xp11 a silným barvením pro TFE3.

Dívka podstoupila radikální nefrektomii levé ledviny včetně resekce 13 hilových uzlin, přičemž u 5 z nich byly histologicky verifikovány metastázy. Po 3 měsících od chirurgické resekce bylo při plánované kontrole u asymptomatické pacientky na rentgenovém snímku hrudníku zachyceno masivní bilaterální zvětšení hilových uzlin, při následném CT vyšetření byly identifikovány 3 noduly v parenchymu plicní tkáně.

U pacientky proto byla zahájena systémová terapie sunitinibem v dávce 50 mg denně po dobu 2 týdnů v jednom měsíčním cyklu. Po 2 cyklech cílené terapie byl proveden kontrolní snímek hrudníku, na kterém byla patrná rezoluce nodulů v oblasti parenchymu a zmenšení mediastinálních uzlin do normální velikosti. Po 3 cyklech bylo provedeno CT vyšetření hrudníku, bez průkazu patologických změn. Při následné explorativní thorakotomii bylo odebráno 6 malých uzlin a ani u jedné nebyly prokázány tumorózní změny. Po výkonu pacientka podstoupila ještě další 3 cykly terapie sunitinibem.

Pacientka byla následně ve studii sledována celkem po dobu 24 měsíců s pravidelnými 3měsíčními kontrolami, přičemž na základě rtg a CT vyšetření nebyly zaznamenány žádné abnormality.

Závěr

Renální karcinom je vzácnou malignitou v oblasti ledvin u dětských pacientů. Systémové postižení je spojeno s nepříznivou prognózou a vzhledem k limitované evidenci neexistuje dostatek důkazů hodnotících efektivitu a bezpečnost jednotlivých modalit terapie. Dostupné důkazy ovšem naznačují pozitivní přínos terapie inhibitorem tyrosinkináz sunitinibem u dětí s metastatickým postižením.

(holi)

Zdroje:
1. Ray S., Jones R., Pritchard-Jones K. et al. Pediatric and young adult renal cell carcinoma. Pediatr Blood Cancer 2020 Nov; 67 (11): e28675, doi: 10.1002/pbc.28675.
2. Malouf G. G., Camparo P., Oudard S. et al. Targeted agents in metastatic Xp11 translocation/TFE3 gene fusion renal cell carcinoma (RCC): a report from the Juvenile RCC Network. Ann Oncol 2010; 21 (9): 1834–1838, doi: 10.1093/annonc/mdq029.
3. Chowdhury T., Prichard-Jones K., Sebire N. J. et al. Persistent complete response after single-agent sunitinib treatment in a case of TFE translocation positive relapsed metastatic pediatric renal cell carcinoma. J Pediatr Hematol Oncol 2013; 35 (1): e1–e3, doi: 10.1097/MPH.0b013e318266bf34.