Výživa a pohybová aktivita u pacientů s hyperlipidémií
Hyperlipidémie je běžným rizikovým faktorem v rozvoji kardiovaskulárních onemocnění. Pro většinu pacientů s hyperlipidémiií doporučují odborníci jakožto iniciální terapii nefarmakologickou léčbu, která zahrnuje dietní opatření a pohybovou aktivitu. Souhrn těchto postupů s odkazy na provedené metaanalýzy uvádí přehledový článek amerického lékaře.
Stravovací faktory
Nutriční složky
Snížení celkového příjmu tuků, nahrazení nasycených a trans tuků (resp. mastných kyselin) polynenasycenými a mononenasycenými tuky spolu s omezením příjmu cholesterolu snižují podle dostupných metaanalýz hladinu celkového cholesterolu, LDL cholesterolu (LDL-c) a triglyceridů (TG). Snížení příjmu nasycených tuků na 7 % z celkového příjmu kalorií a omezení příjmu cholesterolu na 200 mg denně redukuje hladinu LDL-c o 9−12 %. Navzdory významným změnám v příjmu cholesterolu a tuků však dosahují někteří lidé v lipidovém profilu menších změn. To může být vysvětleno genetickými faktory nebo inzulinovou rezistencí.
Vláknina patří mezi významné složky potravy. Metaanalýza 67 studií věnovaných rozpustné vláknině jako jediné intervenci ukázala, že účinky na hladinu celkového a LDL cholesterolu jsou mírné. Například podávání tří porcí (1 porce = 28 g) ovesných vloček denně snížilo hladinu LDL-c o 0,13 mmol/l.
Specifické potraviny
Ořechy jsou bohaté na nenasycené tuky a obsahují málo nasycených mastných kyselin. Nedávné přehledy ukazují, že konzumace ořechů může snížit hladinu LDL-c o 9−12 % ve srovnání s dietou s nízkým obsahem tuků a „západní dietou“. Doporučuje se množství 30−90 gramů denně nejméně 5 dní v týdnu.
Jako náhrada potravin s vysokým obsahem nasycených a trans tuků může být použit také sójový protein. Metaanalýza 41 kontrolovaných randomizovaných studií zjistila, že konzumace sójového proteinu (v dávce 30−45 gramů denně) vede k mírné redukci celkového a LDL cholesterolu a stejně tak k mírnému zvýšení HDL cholesterolu (HDL-c).
Rovněž konzumace alkoholu je spojena se zvýšením hladiny HDL-c (o 0,23−0,34 mmol/l) při srovnání abstinentů s největšími konzumenty. V 8týdenní kontrolované studii sledující postmenopauzální ženy vedla konzumace alkoholu (15 g denně) ke snížení hladiny LDL-c o 0,2 mmol/l, ale hladina HDL-c stoupla, jen pokud se dávka alkoholu zvýšila na 30 g denně.
Doplňky stravy
Rostlinné stanoly a steroly snižují hladinu LDL-c u osob s rizikem ischemické choroby srdeční. Přehledový článek, který uvedl toto sdělení, zahrnoval metaanalýzu 41 studií prokazujících, že 2 g denně buď stanolů, nebo sterolů vede k redukci LDL-c o 10 %. Tyto efekty jsou aditivní s jinými stravovacími nebo léčebnými intervencemi.
Omega-3 mastné kyseliny eikosapentaenová a dokosahexaenová snižují hladinu TG v závislosti na dávce. Jejich pozitivní účinek na kardiovaskulární systém však pravděpodobně spíše vyplývá z jejich antiarytmických, protizánětlivých a dalších účinků. Ukázalo se, že kyselina alfa-linolenová nemá na hladinu lipidů vliv.
Extrakty z červené rýže obsahují několik účinných látek, zahrnujících např. přirozeně se vyskytující lovastatin (monakolin K). Metaanalýza 93 studií došla k závěru, že červená rýže snižuje hladinu celkového cholesterolu, LDL-c a TG. Červená rýže může být alternativou statinové léčby u pacientů, kteří ji špatně tolerují z důvodu nežádoucích účinků (např. svalové bolesti).
Pohybová aktivita
Efekt cvičení na spektrum krevních lipidů byl také intenzivně studován. Metaanalýza publikovaných dat ukázala, že jedním z pozitivních efektů pravidelného aerobního cvičení je zvýšení hladiny HDL-c průměrně o 0,05−0,06 mmol/l. Další účinky zahrnují pokles celkového cholesterolu (o 0,1 mmol/l), LDL-c (o 0,1 mmol/l) a TG (o 0,08 mmol/l). Pravidelné aerobní cvičení má příznivé účinky na hladinu lipidů, zejména pokud se mu pacient věnuje nejméně 120 minut týdně.
Jelikož metody zaměřené na změnu stravování jsou schopné docílit snížení hladiny celkového cholesterolu, LDL-c a TG a cvičení napomáhá ke zvýšení hladiny HDL-c, je logické oba postupy kombinovat.
(ave)
Zdroj: Kelly R. B. Diet and exercise in the management of hyperlipidemia. Am Fam Physician 2010; 81 (9): 1097−1102.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.