Moderní hojení chronických ran

Úvod

Jako chronická se označuje rána, která nevykazuje tendenci k hojení ani při adekvátní terapii po dobu 6−9 týdnů. Mezi takové rány se řadí například i diabetický bércový vřed, který je závažnou komplikací diabetu mellitu 1. a 2. typu. Kvůli snížené perfuzi dolních končetin jsou navíc bércové vředy náchylné ke komplikacím (nekrózy, infekce či zasažení hlubších tkání včetně kostí), které narušují normální reparativní proces hojení a rána tak přechází do chronicity.

Léčba chronických ran je spojená i s vysokými náklady, proto je třeba, aby byla efektivní, měla komplexní charakter a zároveň vycházela ze znalostí o procesu hojení a o složení a účinku jednotlivých léčivých prostředků. Na trhu se v posledních letech objevily krycí prostředky, které umožňují tzv. vlhký způsob hojení ran a jejichž technologie se neustále vyvíjí.

Fáze hojení ran

Hojení chronických ran je nekoordinované a některé fáze jsou prodloužené − hlavně fáze exsudativní a proliferační. Chronická rána prochází 3 fázemi hojení, jež se označují jako čisticí, granulační a epitelizační.

V první, čisticí fázi dochází k pokrytí jejího povrchu fibrinem, k překrvení, migraci buněčných elementů a exsudaci. V této fázi hojení je cílem léčby odstranit z rány veškeré nežádoucí složky (nekrózy, zánět).

Ve druhé, granulační fázi se začíná tvořit jemná granulační tkáň (novotvořené cévy, fibroblasty, a migrující makrofágy), která produkuje žlutavý ranný sekret. Takto nově vzniklá síť kolagenních vláken je podkladem pro následující proces epitelizace.

Ve třetí, epitelizační fázi rána začíná souběžně s granulací ze svých okrajů epitelizovat a postupně se uzavírá. Buňky pak v podstatě „migrují“ po vlhké spodině rány. Proto je důležité chránit epitelizující ránu před vyschnutím. Je-li granulace výraznější než epitelizace, dochází k tzv. hypergranulaci a vznikající tkáň přerůstá okraje rány.

Hojení však může být nepříznivě ovlivněno četnými místními a celkovými faktory a je třeba je při managementu chronických ran identifikovat a zohledňovat.

Management chronických ran a moderní vlhké krytí

Management chronických ran začíná zjištěním příčiny vzniku rány, zhodnocením rány, určením stadia hojení a identifikací faktorů prodlužujících hojení. Velkou pozornost je třeba věnovat posouzení spodiny rány, podle níž je pacientovi vybrán správný hojicí prostředek. Vždy je rovněž potřeba odstranit nekrotickou tkáň – provést débridement, což lze různými způsoby: chirurgicky, enzymaticky, autolyticky (gely, hydrogely, kopropolymery), osmolyticky (mokré krytí), chemicky (antibiotika, antiseptika) a biologicky (larvální terapie). Jedinečnou vlastností některých produktů vlhkého hojení ran je schopnost netraumaticky provádět débridement rány (enzymatický, autolytický, microdébridement), např. pomocí savých polštářků předaktivovaných Ringerovým roztokem. Po débridementu by se měla rána udržovat v čistém a vlhkém stavu bez nadměrného exsudátu pomocí adekvátně zvoleného prostředku vlhkého hojení.

Moderní vlhké krytí udržuje konstantní teplotu rány a přiměřenou vlhkost, zachovává výměnu plynů, absorbuje či odvádí exsudát, netraumatizuje ránu při převazech a prodlužuje intervaly mezi převazy. Léčivé prostředky tohoto typu mají různé složení a účinek a dělí se například takto:

• hydroaktivní krytí
• alginátová krytí
• prostředky s aktivním uhlím
• pěnová krytí
• neadherentní krytí
• hydrogely
• antiseptická krytí
• polyuretany

Závěr

Účinná péče o rány by měla být výsledkem multioborové spolupráce odborníků a ošetřovatelů s pacientem. Hlavními prostředky prevence tvorby chronických ran jsou poučení pacienta o správné péči o nohy a preventivní kontroly. Cílem komplexní péče o pacienta s chronickou ránou je eliminace všech faktorů, které by mohly mít negativní dopad na hojení rány. Samotná terapie chronických ran prodělala v posledních letech velký pokrok díky neustále se vyvíjejícím prostředkům moderního vlhkého hojení. Navíc novelizovaná legislativa od roku 2020 otevřela tyto nové možnosti širokému spektru zdravotníků včetně praktických lékařů.

(saz)

Článek vznikl za podpory společnosti Hartmann-Rico.

Zdroje:
1. Informace o léčbě ran pro odborníky i laiky. Léčba rány, 2021. Dostupné na: lecbarany.cz
2. Pospíšilová A. Přístupy k léčbě chronických ran. Medicína pro praxi 2010; 7 (Suppl. A): 12−24.
3. Pospíšilová A. Léčba chronických ran moderními krycími prostředky. Praktické lékárenství 2010; 6 (6): 276−281.