Doporučení pro výživu pacientů s rizikem vzniku nebo přítomností dekubitů

Množství prognostických dat dokládá vliv výživy na riziko vzniku a hojení dekubitů. Proto je u pacientů s vysokým rizikem vzniku proleženin nebo již s jejich přítomností třeba zařadit do klinické péče nutriční opatření.

Identifikace pacientů s rizikem vzniku dekubitů

Riziko vzniku dekubitů je vysoké v případě:

• pozitivního výsledku při použití nástroje pro hodnocení rizika proleženin;
• pozitivního výsledku při použití nástroje pro hodnocení malnutrice;
• nechtěného úbytku tělesné hmotnosti o ≥ 5 % za 30 dní nebo o ≥ 10 % za 180 dní;
• BMI ≤ 18,5 nebo ≥ 30 kg/m²;
• sarkopenie;
• snížené možnosti či schopnosti přijímat potravu per os, potíží se žvýkáním a polykáním;
• enterální či parenterální výživy;
• imobility;
• podvýživy/dehydratace;
• některých komorbidit: konečného stadia renálního selhání, chronického srdečního selhání, diabetu;
• kognitivního postižení;
• dekubitů v anamnéze.

Vyšetření nutričního stavu u pacientů s vysokým rizikem nebo přítomností dekubitů

O riziku vzniku nebo o přítomnosti dekubitu je nutné informovat pacienta a rodinu, ošetřujícího lékaře a nutričního specialistu. Péči o takového pacienta by měl řídit mezioborový tým. Nutriční specialista provede vyšetření stavu výživy zahrnující:

• diagnózu, komorbidity, medikaci;
• vývoj tělesné hmotnosti, výpočet BMI;
• fyzikální vyšetření zaměřené na výživu (podkožní tuk, svalová atrofie);
• stanovení potřebného kalorického příjmu a příjmu bílkovin;
• zjištění aktuálního nutričního příjmu a příjmu tekutin;
• zjištění preferencí pacienta a intolerance potravin;
• zhodnocení schopnosti žvýkat, polykat a samostatně jíst;
• posouzení rizika dehydratace;
• zjištění laboratorních hodnot souvisejících s výživou (HbA_1c, močovina);
• posouzení renálních funkcí s ohledem na příjem bílkovin;
• kontrolu hydratace u pacientů se zvýšenou teplotou, zvracením, silným pocením, výraznou exsudací z ran.

Doporučený nutriční příjem

Denní kalorický příjem by měl odpovídat 30–35 kcal/kg tělesné hmotnosti, příjem bílkovin 1,2–1,5 g/kg (obojí se zohledněním klinického stavu) a příjem tekutin 1 ml na 1 kcal zkonzumované potravy. Stav hydratace je třeba monitorovat. Pacientovi by měla být nabízena preferovaná jídla. Je možné zvážit podávání fortifikovaných potravin a nápojů. Pokud je to z lékařského hlediska možné, je vhodné zmírnit přísnost restriktivních diet. V případě deficitu nebo nízkého příjmu vitaminů a minerálů je vhodné podávat perorální doplňky stravy. Každý týden by se měl pacient vážit.

U pacientů s malnutricí a rizikem dekubitů je třeba kalorický příjem a příjem bílkovin upravit. Pacienti s dekubity stadia 2–4, vícečetnými dekubity nebo chronickými ranami a malnutricí by měli dostávat perorální výživu s vysokým obsahem kalorií a bílkovin a potravinové doplňky s argininem, zinkem a antioxidanty.

Pravidelné monitorování

U pacientů s rizikem vzniku nebo již přítomností dekubitu je nezbytné nejméně 1× týdně kontrolovat stav kůže či rány, snášenlivost potravinových doplňků, příjem kalorií, bílkovin a tekutin oproti doporučeným hodnotám, schopnost perorálního příjmu (případně zvážit enterální nebo parenterální výživu), tělesnou hmotnost, laboratorní parametry, účinnost intervence v rámci multidisciplinárního týmu a hojení dekubitu pomocí validovaného nástroje.

Nutriční intervence je třeba opakovaně přehodnocovat až do vyhojení dekubitu.

(zza)

Zdroj: Munoz N., Posthauer M. E., Cereda E. et al. The role of nutrition for pressure injury prevention and healing: the 2019 international clinical practice guideline recommendations. Adv Skin Wound Care 2020 Mar; 33 (3): 123−136, doi: 10.1097/01.ASW.0000653144.90739.ad.