Co nám brání v efektivním screeningu HIV infekce?

Úvod

Infekce HIV je zásadní hrozbou pro zdraví celého lidstva. Zřejmě i nadále bude, protože i v dnešní době, kdy máme účinné prostředky k její prevenci, diagnostice a léčbě, základní mechanismy diagnostiky selhávají. Údaje z Velké Británie a USA ukazují, že asi 13 % HIV pozitivních o své nemoci neví.

Screening?

Jedním z významných problémů je chybná strategie screeningu. Ve většině zemí se provádí diagnostika u pacientů, kteří mají zvýšené riziko nákazy nebo podezřelé symptomy. Podle zkušeností z Velké Británie a USA se však tento přístup neosvědčil. Jeho důsledkem je velké množství nediagnostikovaných případů – pacientů, u kterých nikoho nenapadlo provést testování, a to ani v době, když už měli zdravotní problémy typicky asociované s infekcí HIV.

Co nejdříve a co nejvíce. Nikoliv jen někdy a jen někoho

Na toto téma byla provedena i zajímavá studie, která srovnávala plošné a selektivní testování na příjmovém oddělení s pohotovostí (emergency) v USA. Ta ukázala, že plošné testování bez ohledu na riziko identifikovalo významně více případů než selektivní testování.

Benefit časné diagnostiky HIV infekce je dobře znám, proto už v roce 2006 změnilo americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) svá doporučení a zaměřilo se na plošné vyšetřování HIV. V roce 2008 následovala i Velká Británie. Navzdory pokynům však zůstává procento vyšetřených pacientů překvapivě nízké.

V čem je problém?

Přesně tuto otázku si položili autoři zcela recentní studie. Zaměřili se na ty země, kde je doporučeno rutinní testování (Velkou Británii a USA), a sledovali, které faktory brání dosažení vyššího procenta vyšetřených pacientů a které je naopak podporují.

Testování na HIV bylo prováděno v 9,7–38,3 % zdravotnických zařízení v UK a 18,7–26,0 % v USA. Pacienti s vyšetřením souhlasili poměrně často (v UK 70,1–84,0 % a v USA 53,0–75,4 %).

Na straně zdravotnických zařízení byl jako nejčastější překážka k plošnému vyšetřování uváděn nedostatek času, nutnost zaškolení personálu a potíže spojené se sdělováním diagnózy a dispenzarizací pacientů.

Na straně pacientů bylo vyšetření častěji odmítáno u osob ženského pohlaví, vyššího věku a v případech subjektivního vnímání vlastního rizika jako nízkého.

Faktory, které usnadnily vyšetřování na HIV, byly dostupné point-of-care testy, povědomí zdravotnického personálu o významu testování a podpora od lokálních poskytovatelů specializované péče.

(pez)

Zdroj: Elgalib A., Fidler S., Sabapathy K. Hospital-based routine HIV testing in high-income countries: a systematic literature review. HIV Med 2018 Mar; 19 (3): 195–205, doi: 10.1111/hiv.12568.