Glaukom u penetrující keratoplastiky: rizikové faktory, léčebné postupy a výsledky

Retrospektivně byly analyzovány klinické záznamy 1 848 případů penetrujících keratoplastik provedených v období mezi lety 2000 až 2005. Diagnóza glaukomu po penetrující keratoplastice byla stanovena u 160 pacientů (160 očí), přičemž ve 112 případech se jednalo o primární transplantáty a u zbylých 48 očí byla transplantace provedena opakovaně. Hodnocení zahrnovalo anamnézu rohovkového onemocnění a glaukomu před operací, stav čočky a anesteziologické techniky. Dále byla posuzována odpověď na antiglaukomovou terapii, selhání transplantátu a úbytek endotelových buněk.

Incidence glaukomu po penetrující keratoplastice činila 8,7 % (160/1 848). Nejrizikovějším faktorem byl glaukom zjištěný před operací (62/160). Polovina případů (81) odpovídala na antiglaukomovou medikaci (51 %), druhá polovina pacientů (79) na chirurgickou léčbu (49 %), přičemž u pacientů z této skupiny byla v 16 % provedena filtrující operace, u 66 % byla zvolena cyklodestrukce a v 16 % byly použity techniky obě. Jeden pacient obdržel glaukomový implantát v kombinaci s cyklodestrukcí (1 %). Po uplynutí 24 měsíců od operace byl čirý transplantát přítomen u 94 očí (59 %). Zraková ostrost byla po 24 měsících u 77 očí (46 %) 0,1 a lepší, u 33 očí (21 %) 0,4 a lepší.

U pacientů po penetrující keratoplastice se doporučuje, obzvláště v prvním roce, pečlivá a pravidelná kontrola nitroočního tlaku a okamžitá léčba jeho elevace. Časně provedená filtrující operace vykazuje lepší výsledky než ostatní chirurgické postupy, a pokud není léčba antiglaukomatiky účinná, měla by být upřednostňována. I když zůstává možnost výměny transplantátu, poškození zrakového nervu v konečném stadiu glaukomu vede k trvalé ztrátě zraku.

(lis)

Zdroj: Huber K. K. et al. Glaucoma in penetrating keratoplasty: risk factors, management and outcome. Graefes Arch Clin Exp Ophthalmol. 2012 May 30. [Epub ahead of print]; DOI: 10.1007/s00417-012-2065-x