Non-dipping fenomén u dětí s monosymptomatickou enurézou

Enuréza představuje častý problém dětského věku a předpokládá se, že tímto onemocněním trpí 50 milionů dětí na celém světě. V případě nepřítomnosti nutkavého močení, denní inkontinence či anomálie vývodných cest močových hovoříme o monosymptomatické noční enuréze. Je známo, že začátek obtíží je pozorován u jedné pětiny dětí ve věku 5−7 let a prevalence enurézy klesá s každým přibývajícím rokem pacientů o 15 %. Mezi 10−15letými jedinci nacházíme pouze 1−2 % pacientů s enurézou.

Souvislost změn TK s variabilitou produkce moči

Podobně jako jiné funkce lidského organismu má i produkce moči cirkadiánní rytmus a během noci dochází ke snížení její tvorby. To je spojeno s poklesem arteriálního krevního tlaku (TK). I malé změny krevního tlaku jsou spojeny s variabilitou vylučování sodíku a vody. Elevace arteriálního TK způsobí zvýšení peritubulárního kapilárního hydrostatického tlaku, jehož důsledkem je zvýšená tvorba moči. Dalším mechanismem ovlivňujícím diurézu a vylučování sodíku je snížení sekrece angiotenzinu II, který stimuluje tvorbu aldosteronu a resorpci sodných iontů a následně molekul vody v proximálním tubulu při poklesu objemu extracelulární tekutiny (ECT).

U dětí nacházíme signifikantní individuální rozdíly mezi hodnotami krevního tlaku v denních a nočních hodinách − předpokládá se, že tento rozdíl u zdravých osob může činit až 10 % denního středního arteriálního TK. Pokles nočních hodnot TK je označován jako dipping fenomén, vznikající jako následek změn inhibiční a aktivační aktivity sympatické inervace.

Průběh a výsledky studie

Studie publikovaná v roce 2013 v časopisu Pediatric Nephrology měla za cíl vyšetřit možnou asociaci mezi variabilitou krevního tlaku během 24 hodin a enurézou u pediatrické populace. Do studie bylo zařazeno celkem 45 dětí s monosymptomatickou enurézou, věk studijní skupiny se pohyboval mezi 6 a 15 roky. Kontrolní skupinu tvořilo 22 věkem odpovídajících zdravých jedinců. Oscilometrické měření tlaku probíhalo ambulantně po dobu 24 hodin ve 30minutových intervalech, k měření TK byl použit přístroj SpaceLabs 90217. Obě skupiny dětí měly dále stanoveny následující laboratorní parametry: krevní obraz, biochemický profil, hodnoty sérového reninu a aldosteronu. Byla u nich rovněž vyšetřena moč a součástí kompletní diagnostiky všech probandů byla rovněž sonografie břicha.

Při vyhodnocení výsledků bylo zjištěno, že v nočních hodinách byla u pacientů s monosymptomatickou enurézou zjištěna statisticky signifikantně vyšší hladina krevního tlaku než u dětí z kontrolní skupiny (p < 0,05). Střední hodnota rozdílu systolického i diastolického tlaku naměřená v denních a nočních hodinách (tzv. dipping) byla u dětí ze studované skupiny signifikantně nižší než u dětí z kontrolní skupiny (p < 0,05).

Závěr

Závěrem autoři konstatovali, že enuréza nemá být považována za izolované onemocnění uropoetického traktu, ale je nutné k ní přistupovat ze širšího hlediska. Zejména v případě pacientů neodpovídajících na terapii první linie je nutné pátrat po dalších možných kauzálních faktorech. Na základě výsledků zmíněné studie se autoři domnívají, že jeden z možných patogenetických faktorů mimovolného nočního pomočování u dětí starších 5 let je tzv. non-dipping profil krevního tlaku u těchto pacientů.

(moa)

Zdroj: Kahraman A., Dursun H., Hatipoglu S. et al. Non-dipping phenomenon in children with monosymptomatic nocturnal enuresis. Pediatr Nephrol 2013 Jul; 28 (7): 1099−1103.