Trazodon v léčbě depresivní poruchy – kazuistika

Anamnéza

56letá pacientka je ambulantně psychiatricky léčena od roku 2016, v letech 2016–2017 pro poruchy spánku v souvislosti se stresem při onemocnění obou rodičů, od počátku roku 2020 pro rozvoj výraznější depresivní a úzkostné symptomatiky.

• Rodinná anamnéza: Neuropsychiatrická zátěž v rodině – matka byla ambulantně léčena pro úzkostně depresivní potíže, otec již nežije, byl léčen pro Parkinsonovu chorobu a demenci.
• Osobní anamnéza: Pacientka dosud nikdy vážněji nestonala. V posledním roce podstoupila vyšetření na revmatologii pro podezření na revmatoidní artritidu, ale výsledky náběrů ukázaly hraniční hodnoty a diagnóza nebyla potvrzena. Dále se léčí pro arteriální hypertenzi, hypercholesterolémii a hypofunkci štítné žlázy.
• Poslední medikace: ramipril 5 mg, levothyroxin 50 µg, rosuvastatin 10 mg, escitalopram 10 mg, při nespavosti zolpidem 10 mg.

Průběh onemocnění

V roce 2016 pacientka vyhledala psychiatrickou péči na doporučení praktického lékaře pro dlouhotrvající nespavost. Potíže se rozvinuly v souvislosti s dlouhodobým stresem – několik let se starala o oba nemocné rodiče. V popředí byla zejména porucha spánku, pacientka užívala hypnotika – zolpidem cca 5–6 měsíců, prakticky denně 1 tabletu. Popisovala, že přes den se potýká s únavou, napětím, nervozitou… Stav diagnosticky odpovídal mírné až středně těžké fázi depresivní poruchy.

Odmítala jinou medikaci než na spaní. Nasazen byl trazodon v dávce 100–150 mg, a to s dobrým efektem. Vyšší dávku pacientka nechtěla a po několika měsících již nedorazila na kontrolu.

Do ambulance se dostavila znovu v lednu 2020, opět na doporučení praktického lékaře, tentokrát pro výrazné depresivní a úzkostné potíže. V klinickém obrazu dominovala pokleslá nálada, musela se nutit do běžných činností, byla apatická, nepociťovala radost, často byla plačtivá, úzkostná, měla strach z budoucnosti… Stav provázely nechutenství (zhubla 8 kg za poslední 3 měsíce) a nespavost (v noci časté probouzení, předčasné ranní probouzení, doba trvání spánku zkrácena cca o 3 hodiny oproti tomu, co je u této pacientky normální). Následně se cítila hodně unavená až vyčerpaná, v práci se nemohla soustředit.

Podstoupila doplňující vyšetření k vyloučení somatické příčiny potíží, zejména poruchy funkce štítné žlázy, pro kterou je dlouhodobě léčena. Laboratorní vyšetření (včetně hormonů štítné žlázy) ukázalo všechny hodnoty v normě, obdobný byl výsledek kontroly v endokrinologické ambulanci včetně UZ (substituce beze změny, kontrola za půl roku).

Stav byl diagnosticky uzavřen jako rekurentní depresivní porucha, aktuálně ve středně těžké fázi. Byla vystavena pracovní neschopnost.

V té době pacientka již 2 měsíce užívala escitalopram 10 mg, s parciálním efektem. Popisovala částečné zlepšení nálady a snížení úzkosti, ale přetrvávala nespavost, několikrát týdně proto užívala zolpidem. Dále pociťovala potíže v sexuální oblasti (snížené libido, anorgasmii) a jejich zhoršení v souvislosti s nasazením antidepresivní medikace escitalopramem.

Farmakologická anamnéza

• V minulosti cca 6 měsíců zolpidem 10 mg při nespavosti, užívala téměř denně.
• V roce 2016 zolpidem postupně vysazen a cca 3–4 měsíce užívala s dobrým efektem na spánek trazodon v dávce 100–150 mg, poté medikaci vysadila. Cítila se dobře až do podzimu 2019.
• Na konci roku 2019 cca 2 měsíce užívala 10 mg escitalopramu, s částečným zlepšením nálady a snížením úzkosti, ale přetrvávala nespavost a stěžovala si na potíže v sexuální oblasti. Při nespavosti zolpidem 10 mg, téměř denně.

#58