#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Trazodon jako antidepresivum volby u pacientů s depresí

14. 3. 2025

Rostoucí prevalence deprese, složitost její diagnostiky a různé možnosti léčby dostávají tuto problematiku do popředí zájmu lékařů různých odborností. Aktuálně se prevalence depresivních poruch pohybuje okolo 14 %, patří k nejčastějším příčinám pracovní neschopnosti a souvisí s nimi až 8 % návštěv praktického lékaře. Přesto správná a časná diagnostika proběhne jen u třetiny pacientů. Depresivní syndrom má totiž řadu forem a stanovení diagnózy může mnohdy trvat i několik let.

Diagnostika deprese

V klinické praxi se využívají různá diagnostická kritéria pro stanovení depresivního syndromu. Mezi 3 hlavní příznaky deprese patří pokles nálady, anhedonie a nedostatek energie. U pacienta s depresí by měly být přítomné alespoň 2 z těchto příznaků a mají trvat nejméně 2 týdny. Dále se přidávají alespoň 2 vedlejší příznaky, mezi něž patří ztráta sebedůvěry, pocity nadměrné viny, opakované myšlenky na smrt nebo sebevraždu, zhoršení koncentrace, změna psychomotorického tempa, poruchy spánku či změna chuti k jídlu.

Trazodon jako modalita léčby deprese

Léčba deprese by měla vždy zohledňovat konkrétní příznaky daného pacienta a možné nežádoucí účinky farmakoterapie. Právě intolerance léčby a výskyt nežádoucích účinků patří k častým důvodům předčasného ukončení léčby ze strany pacienta (až ve 30 % případů).

Mezi antidepresiva první volby patří trazodon. Řadí se do skupiny antagonistů a inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SARI), které v centrálním nervovém systému blokují receptory 5-HT2A a 5-HT2C. Zvyšují tak noradrenergní přenos a neovlivňují přenos dopaminergní. Antidepresiva ze skupiny selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) naopak snižují jak noradrenergní, tak dopaminergní přenos.

Díky mechanismu účinku trazodonu nedochází k rozvoji serotoninových nežádoucích účinků v podobě insomnie, agitovanosti nebo sexuální dysfunkce. Toto multimodální antidepresivum navíc ovlivňuje i další receptory, tudíž má příznivý efekt na spánek. Díky tomu je zpětně podpořen také jeho antidepresivní efekt.

Dávkování a efekt

Klinický účinek trazodonu je závislý na jeho dávce. Antidepresivní účinky se dostavují při dávkách 150−300 mg/den. Naopak dávky do 150 mg/den mají anxiolytický a hypnotický efekt. Při léčbě deprese je vhodné využívat trazodon v tabletách s prodlouženým uvolňováním, u něhož se začíná s dávkou 150 mg/den. Při dobré snášenlivosti se dávka navyšuje o 75 mg každé 3 dny až na 300 mg/den.

Klinický efekt trazodonu nastupuje rychle a účinky jsou patrné již po týdnu terapie. U mnoha pacientů lze díky nasazení trazodonu snížit dávky anxiolytik a hypnotik nebo je zcela vysadit. Trazodon je dobře tolerován a má jen mírné nežádoucí účinky. Na začátku léčby se jedná zejména o zvýšenou spavost, která ovšem v průběhu léčby odezní.

Trazodon je díky výbornému hypnotickému a anxiolytickému účinku vhodný pro nemocné, kteří v souvislosti s depresí trpí poruchami spánku, a dále pro pacienty s úzkostí. Vhodnou volbou je také pro ty, kdo při předchozí antidepresivní terapii pomocí SSRI pociťovali nežádoucí účinky léčby, jako jsou zažívací potíže, ztráta libida nebo vnitřní napětí.

Shrnutí a závěr

Multimodální antidepresivum trazodon má prokázanou klinickou účinnost v léčbě deprese. Díky dobré snášenlivosti, rychlému nástupu účinku a nízkému výskytu nežádoucích vedlejších efektů je vhodný jako antidepresivum 1. volby i jako 2. volba u pacientů, kteří se při použití jiných antidepresiv potýkají s nežádoucími účinky.

Pro dosažení optimálního efektu je klíčové správné dávkování trazodonu – anxiolytický a hypnotický účinek nastává při dávce do 150 mg/den, plný antidepresivní účinek vyžaduje vyšší dávkování (150−300 mg/den). Trazodon v tabletách s prodlouženým uvolňováním má specifickou farmakokinetiku, která zajistí postupné uvolňování účinné látky a stabilní plazmatickou hladinu. Tyto vlastnosti přispívají k menšímu výskytu nežádoucích účinků a lepší toleranci léčby.

(pak)

Zdroj: Rutar P. Originální trazodon v léčbě deprese. Medicína pro praxi 2020; 17 (5): 321–322.  



Štítky
Neurologie Onkologie Psychiatrie Praktické lékařství pro dospělé
Partneři sekce
Logo Angelini_červen 2024

Nejnovější kurzy
Závislosti moderní doby – digitální závislosti a hypnotika
Autoři: MUDr. Vladimír Kmoch

Důležitost adherence při depresivním onemocnění
Autoři: MUDr. Eliška Bartečková, Ph.D.

Depresivní porucha a zánětlivé procesy
Autoři: MUDr. Juraj Tkáč

Deprese u dětí a adolescentů
Autoři: MUDr. Vlastimil Nesnídal

Depresivní porucha v gerontopsychiatrii
Autoři: doc. MUDr. Martina Zvěřová, Ph.D.

Diagnostika a léčba deprese pro ambulantní praxi
Autoři: MUDr. Jan Hubeňák, Ph.D

Kombinace antidepresiv
Autoři: Prof. MUDr. Eva Češková, CSc.

Deprese v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. Radim Kubínek

Úzkostné poruchy
Autoři: MUDr. Miroslav Sekot

Přejít do kurzů
Nejčtenější tento týden Celý článek
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#