Omega-3 mastné kyseliny a jejich význam pro správnou funkci CNS

Esenciální mastné kyseliny

Esenciální mastné kyseliny, kterým patří omega-3 a 6 nenasycené mastné kyseliny, naše tělo neumí samo syntetizovat, proto je nutné přijímat je v dostatečném množství v potravě. V našem těle představují významnou součást buněčných membrán a mají vliv na mnoho důležitých biologických pochodů. Zdrojem těchto kyselin jsou především ryby a rostlinné oleje.

Současná doba s sebou přinesla změnu trendu stravování, která vedla k posunu v poměru omega-6/omega-3 mastných kyselin přijímaných potravou v neprospěch omega-3. Recentní data uvádějí poměr asi 10–20 : 1. Podle současných doporučení Společnosti pro výživu by přitom tento poměr měl být maximálně 5 : 1.

Omega-3 a jejich působení v CNS

Tyto látky působí v centrálním nervovém systému na mnoha úrovních. Kromě svého endokrinního působení hrají také ústřední roli ve vývoji mozku. Jsou zapojeny do řady neuronových procesů včetně genové exprese a procesu neuroplasticity. Velký význam má i jejich protizánětlivý účinek, omega-3 mastné kyseliny jsou metabolizovány na leukotrieny, prostaglandiny, lipoxiny a neuroprotektin D₁. Svým působením také přímo brání produkci prozánětlivých cytokinů. Zmiňuje se i jejich efekt na signální kaskádu mTOR.

Duševní choroby a nedostatek omega-3: spojitost, nebo náhoda?

Řada studií se zabývala otázkou nedostatku omega-3 mastných kyselin v souvislosti s rozvojem duševních poruch. Sanhueza et al. přinášejí ve své práci důkazy, že dieta obsahující hojný přísun omega-3 mastných kyselin má významný ochranný účinek před depresí. Gertsik et al. potvrzují, že podávání kyseliny eikosapentaenové (EPA) a dokosahexaenové (DHA) v léčbě depresivní poruchy vede v kombinaci s vhodnou terapií antidepresivem k signifikantně většímu snížení Hamiltonovy škály pro depresi. Dvojitě zaslepená randomizovaná studie, kterou publikovali Jazayeri et al., prokázala, že účinnost EPA v léčbě pacientů s těžkou depresivní poruchou je stejná jako terapie monoterapie fluoxetinem, a kombinovaná terapie se dokonce ukázala výrazně efektivnější. Ve dvojitě zaslepené randomizované studii Rapaport et al. popsali významný antidepresivní efekt EPA zejména u pacientů se zvýšenými zánětlivými parametry (IL-1Ra, IL-6, hs-CRP, leptin, adiponektin). Z mnoha publikovaných prací tak jasně vyplývá, že zejména preparáty s EPA jsou v denní dávce 200–2200 mg účinné v terapii deprese.

Další souvislosti

Četné observační studie také prokázaly souvislost s vývojovými poruchami v dětském věku, mj. poruchou pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), dyslexií, dyspraxií a poruchami autistického spektra. Diskutován je rovněž pozitivní vliv omega-3 mastných kyselin u nemocných trpících roztroušenou sklerózou, zejména pro jejich protizánětlivé účinky. Experimentální studie, kterou provedli Siegert et al., ukazuje na animálním modelu demyelinizačního onemocnění na blahodárný vliv mastných kyselin v procesu remyelinizace. Jeví se ovšem i jako slibný kandidát k prevenci, nebo dokonce léčbě dalších autoimunitních chorob, jako jsou diabetes 1. typu, systémový lupus či revmatoidní artritida. Zdá se také, že omega-3 působí příznivě na složení střevního mikrobiomu, který je v současnosti stále více diskutován v souvislosti s mnoha chorobami.

Naši pacienti potřebují komplexní přístup

Trendem současné doby je brát zdravý životní styl jako jeden z hlavních pilířů léčby deprese a stále se častěji vyskytujících civilizačních chorob. Stále přibývají důkazy o tom, že kombinovaná léčba deprese signifikantně zlepšuje výsledky oproti monoterapii. Vedle farmakoterapie, psychoterapie a biologických stimulačních metod je nedílnou součástí léčby dodržování zdravého životního stylu, včetně správného stravování s optimálním obsahem omega-3 mastných kyselin.

(herm)

Zdroje:
1. Raboch J. Životní styl a afektivní poruchy. Časopis lékařů českých 2017; 156: 74−80.
2. Sanhueza C., Ryan L., Foxcroft D. R. Diet and the risk of unipolar depression in adults: systematic review of cohort studies. J Hum Nutr Diet 2012; 26: 56–70.
3. Gertsik L., Poland R. E., Bresee C., Rapaport M. H. Omega-3 fatty acid augmentativ of citalopram treatment for patients with major depressive disorder. J Clin Psychopharmacol 2012; 32(1): 61–64.
4. Jazayeri S., Tehrani-Doost M., Keshavarz S. A. at al. Comparison of therapeutic effects of omega-3 fatty acid, eicosapentaenoic acid and fluoxetine, separately and in combination, in major depressive disorder. Aust NZ J Psychiat 2008; 42: 192–198.
5. Rapaport M. H., Nierenberg A. A., Schettler P. J. et al. Inflammation as a predictive biomarker for response to omega-3 fatty acids in major depressive disorder: a proof of concept study. Mol Psychiatr 2016; 21: 71–79.
6. Siegert E., Paul F., Rothe M., Weylandt K. H. The effect of omega-3 fatty acids on central nervous system remyelination in fat-1 mice. BMC Neurosci 2017; 18: 19, doi: 10.1186/s12868-016-0312-5.
7. Li X., Bi X., Wang S. et al. Therapeutic potential of ω-3 polyunsaturated fatty acids in human autoimmune diseases. Front Immunol 2019; 10: 2241, doi: 10.3389/fimmu.2019.02241