Evoluce v etiologii a léčbě depresivní poruchy

Cílem antidepresivní léčby je odstranit nebo alespoň zmírnit příznaky deprese, zamezit jejímu relapsu či recidivě a zlepšit sociální adaptaci. Předpokladem je dosažení úplné remise (bez reziduálních příznaků) v časné fázi. Reziduální symptomy hrají v léčbě deprese zásadní roli. Nejčastěji se jedná o poruchy spánku.

Komorbidity a další souvislosti deprese

Na významu při léčbě deprese nabývá terapie somatických chorob. Bylo zjištěno, že depresivní porucha doprovází jako komorbidita zánětlivá onemocnění, například astma a artritidu, dále onemocnění koronárních tepen, diabetes mellitus či obezitu. Byl také dokumentován vliv zánětu na kognici. Během zánětlivého procesu dochází k narušení neurogeneze. 

Interakce existují rovněž mezi mozkovou činností a imunitním systémem. Aktivace imunitního systému vede k poklesu kognitivních funkcí. Tato skutečnost se zkoumá v oblasti demence. Obecně platí, že pacient s diagnózou deprese má vysoké riziko onemocnění některou formou demence.

Role omega-3 kyselin a výsledky studií

S mozkovými funkcemi dále souvisí stav střevního mikrobiomu. Zde hrají hlavní roli omega-3 nenasycené mastné kyseliny (omega-3 MK), které působí neuroprotektivně, antikoagulačně, protizánětlivě a neuromodulačně a snižují hodnoty cholesterolu. Mohou také posilovat imunitní systém, například v době koronavirové epidemie.

Jedná se o polynenasycené esenciální mastné kyseliny, které si naše tělo neumí vyrobit samo a musí je přijímat potravou. Hlavní zdroj představují ryby a někteří korýši. K omega-3 MK patří kyseliny eikosapentaenová (EPA) a dokosahexaenová (DHA) s protizánětlivým účinkem. Mohou nahradit kyselinu arachidonovou, jež se řadí k omega-6 MK a působí prozánětlivě.

Recentní studie PREDIMED-Plus s 6587 účastníky prokázala souvislost konzumace ryb s obsahem omega-3 MK s nižší prevalencí depresivní poruchy. Tyto výsledky potvrdila i metaanalýza (Sarris et al., 2016).

Je však třeba dbát na správný poměr omega-6 MK k omega-3 MK (2 : 1), protože zatímco omega-3 MK záněty potlačují, omega-6 MK je mohou stimulovat. Za posledních 100 let došlo k dramatickému posunu v poměru omega-6 MK : omega-3 MK obsažených v naší stravě (10 : 1 až 20 : 1).

Pro účinek léčby depresivní poruchy se zdá být důležitý poměr EPA/DHA. Výsledky metaanalýzy z roku 2011 ukázaly, že největší přínos pro léčbu měla suplementace EPA : DHA v poměru 3 : 1 při zastoupení EPA > 60 %.

SARI jako účinná terapie při zachování kvality života

Nelze však samozřejmě opomenout současně zavedené léčebné modality. U antidepresiv bývá problémem předčasné ukončení léčby více než čtvrtinou pacientů, nejčastěji z důvodu obtěžujících nežádoucích účinků (NÚ). Další skupina v léčbě pokračuje, ale za cenu snížené kvality života.

Antidepresivum trazodon (Trittico AC, Trittico Prolong) jakožto první přípravek ze skupiny SARI působí jako antagonista serotoninových receptorů 5-HT_2A a 5-HT2C a středně silný blokátor zpětného vychytávání serotoninu. Blokováním obou receptorů dochází k redukci NÚ (insomnie, agitovanost, sexuální dysfunkce). Podávání 50–100 mg trazodonu pacientům se sexuálními dysfunkcemi vyvolanými léčbou selektivními inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) vede ke zlepšení jejich sexuální aktivity.

Trazodon je indikovaný k léčbě depresí různé etiologie, včetně typů provázených anxietou, poruchami spánku nebo sexuální dysfunkcí, kde je uváděn i jako lék 1. volby (Raboch, Červený, 2018). Výzkum z roku 2019 poskytl důkazy, že dlouhodobé podávání trazodonu oddálilo zhoršování kognitivního deficitu u pacientů s různým stupněm těchto poruch, včetně Alzheimerovy demence. Byl také zjištěn silný protizánětlivý účinek metabolitu trazodonu (m-CPP) na mozkové gliové buňky. Trazodon se rovněž ukázal jako lék volby u syndromu spánkové apnoe. Je však třeba upozornit, že antidepresivní dávka trazodonu je 5× vyšší než dávka hypnotická, a to v rozmezí 150−300 mg.

(lkt)

Zdroje:
1. Anders M. Teorie velkého třesku v etiologii a léčbě depresivní poruchy. Evoluce v etiologii a léčbě (nejen) deprese. Farmakoterapie 2020; review: 7−10.
2. Sarris J., Murphy J., Mischoulon D. et al. Adjunctive nutraceuticals for depression: a systematic review and meta-analyses. Am J Psychiatry 2016; 173: 575–587, doi: 10.1176/appi.ajp.2016.15091228.
3. Raboch J., Červený R. Deprese. Novelizace 2018. Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře. SVL ČLS JEP, Praha, 2018.