Deprese a sebevražednost u osob staršího věku
Takzvaná deprese pozdního věku je charakterizována svým vznikem u osob starších 65 let. Oproti genetickým jsou v tomto věku významnější faktory biologické a psychosociální stres. Důležitou roli hraje nutnost přizpůsobení se řadě životních změn (snížená soběstačnost, somatické onemocnění, ztráta interpersonálních kontaktů apod.) a pocit nesplněného celoživotního očekávání.
Výskyt
Některé prameny uvádí, že výskyt velké deprese (depresivní poruchy) se u starší populace pohybuje mezi 1 a 4 %. Těžkou depresí trpí podle výzkumů 15 % klientů domovů důchodců, mírnou depresí pak 40 % těchto osob.
Diagnostika
Přestože řada příznaků typických pro depresivní poruchu je stejná bez rozdílu věku, jisté odlišnosti ve starší věkové kategorii přesto nacházíme. Zřídka jsou vyjádřeny pocity viny a bezcennosti a nemocný si méně stěžuje na depresivní náladu, přestože pokles forie je objektivně přítomen. Oproti tomu častěji nacházíme úbytek hmotnosti, anhedonii, suicidální jednání a psychotickou symptomatiku.
V diferenciální diagnostice je nutné zvažovat přítomnost sekundární deprese, která je u starších nemocných často spojena s přítomností neurologického či somatického onemocnění, užíváním některých typů léků nebo návykových látek.
Suicidalita
Riziko dokonaného suicidia je ve starší populaci vyšší. Statistiky uvádí, že u mužů mezi 15 a 24 lety je počet dokonaných sebevražd 19,2 (u žen 5,6) na 100 000 obyvatel, oproti tomu ve věkové kategorii nad 75 let je to 55,7 (u žen 18,8) na 100 000. Úmrtí v důsledku sebevraždy je 3–4krát častější u mužů než u žen nezávisle na věku.
Přestože ve věku nad 70 let významně narůstá počet dokonaných sebevražd u obou pohlaví, na celkové mortalitě se suicidia u takto starých jedinců podílí jen 1 % u mužů a 0,7 % u žen. Oproti tomu u osob ve věku mezi 25 a 34 lety je to 20 %, resp. 13,5 %.
Podobně jako symptomy depresivní poruchy, také rizikové faktory sebevražedného jednání mohou být pro starší populaci v mnohém typické. Vedle obecně platných biologických faktorů, přítomnosti duševní poruchy, abusu návykových látek vč. alkoholu a závažných životních událostí jsou to závažné zdravotní problémy.
Ačkoliv je deprese u starších nemocných spojena s vyšším rizikem dokonaného suicidia a představuje významný problém, často není správně diagnostikována a léčena. Včasná detekce rizikových jedinců zůstává nejdůležitější preventivní metodou sebevražedného jednání u starších osob.
(veri)
Zdroj: ČEŠKOVÁ, Eva. Deprese ve vyšším věku a suicidalita. Česká geriatrická revue, Brno: Medica Healthworld, Bidláky 20, Brno, 2007, roč. 5, č. 4, s. 228–233.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
