Význam časné diagnostiky a léčby AATD v prevenci plicního emfyzému
Deficit alfa-1-antitrypsinu (AATD) je rizikovým faktorem pro vznik různých chorob, mj. plicního emfyzému. V současné době je však značně poddiagnostikovaný a dostupnost účinné léčby je důvodem pro provádění jeho screeningu. Česká pneumologická a ftizeologická společnost ČLS JEP (ČPFS) doporučuje vyšetřit hladinu AAT u všech nemocných s ireverzibilní obstrukční ventilační poruchou jakéhokoliv původu, u přímých příbuzných pacientů s AATD a u osob s chronickým onemocněním jater nejasného původu. Studie RAPID-OLE prokázala, že léčba deficitu alfa-1-antitrypsinu modifikuje průběh tohoto onemocnění, a současně podtrhla důležitost časné intervence.
Deficit AAT a možná léčba
AATD je vzácný genetický rizikový faktor, představující predispozici pro vznik řady onemocnění, nejčastěji plicního emfyzému (který se rozvíjí již ve 3. dekádě života), dále chronické hepatitidy, cirhózy jater, hepatocelulárního karcinomu a také panikulitidy a tzv. c-ANCA-asociované vaskulitidy. Nejčastěji se vyskytuje u Evropanů.
Jedinou specifickou léčbou AATD je podávání purifikovaného AAT vyrobeného z lidské plazmy. Ten dokáže zvýšit plazmatickou koncentraci AAT nad hodnotu, která je považována za protektivní z hlediska funkce plic a zpomalení rozvoje emfyzému. Podmínkou včasné intervence je záchyt jedinců se závažným AATD.
Screening deficitu AAT
Screening se provádí měřením hladiny AAT v krvi.
Je-li hladina < 1,0 g/l, je indikovaná fenotypizace či genotypizace. Pacient by měl být odeslán do specializovaného centra, jež se zabývá AATD. Měření hladiny AAT v krvi patří mezi všeobecně dostupná biochemická vyšetření a může je indikovat jakýkoliv lékař.
Je-li zjištěna hladina AAT v rozmezí 0,5–1,0 g/l, jedná se o lehký deficit a pacientovi je doporučena konzultace v centru pro AATD. Je-li hladina AAT < 0,5 g/l, jde o deficit těžký a namístě je přešetření a zvážení augmentační terapie.
Účinnost a bezpečnost augmentačního podávání AAT
Randomizovaná placebem kontrolovaná studie RAPID hodnotila augmentační podávání AAT a jako první prokázala zpomalení progrese emfyzému u osob s AATD. Její otevřené prodloužení (RAPID-OLE) představuje dosud největší klinickou studii léčby AATD. Potvrdilo pokračující účinnost a snášenlivost lidského inhibitoru alfa-1 proteáz (přípravek Respreeza) a naznačilo, že zpomaluje ztrátu denzity plic bez ohledu na dobu zahájení léčby.
Nicméně ve skupině, která byla původně randomizovaná k podávání placeba, zatímco augmentační léčba pomocí AAT u ní byla nasazena až o 2 roky později, v otevřeném prodloužení, bylo zjištěno výraznější snížení plicní denzity než u skupiny s časnou léčbou AAT. Ztráta plicní tkáně, ke které došlo během podávání placeba, byla navíc v této větvi i po 24 měsících aktivní léčby větší než ve skupině s časným zahájením augmentační terapie za pomoci AAT.
Terapie byla dobře snášena, výskyt nežádoucích příhod při podávání léku byl podobný jako u placeba.
Závěr
RAPID byla první randomizovaná placebem kontrolovaná studie, která ukázala, že podávání purifikovaného lidského AAT významně zpomaluje progresi emfyzému podle měření denzity plicní tkáně. Přínosem je časné zahájení léčby, a to zejména na základě cíleného screeningu AATD. U nemocných se závažným emfyzémem způsobeným AATD může časné zahájení léčby prodloužit život a oddálit nutnou transplantaci plic nebo respirační selhání.
(zza)
Zdroje:
1. Thabut G., Corda L. Epidemiology, diagnosis and available treatment for alpha 1 antitrypsin deficiency-related emphysema in Europe. Eur Respir Pulm Dis 2018; 4 (1): 25–31, doi: 10.17925/erpd.2018.4.1.25.
2. Chlumský J. Standard pro diagnostiku a léčbu pacientů s CHOPN s prokázanou deficiencí alfa-1 antitrypsinu (AATD). Sekce pro nemoci s bronchiální obstrukcí ČPFS, 2019. Dostupné na: www.pneumologie.cz/upload/1583105752.959.pdf
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
